Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byznys s drony v Česku vzkvétá. Poptávka roste od filmařů i energetiků

  3:00aktualizováno  3:00
V Česku se rychle rozbíhá komerční využívání dronů. V počátcích je jejich tuzemská výroba a čím dál rychleji roste objem drony poskytovaných služeb. Hodně silná začíná být poptávka průmyslníků po „droních inspekcích“. Firem navíc na trhu působí násobně víc než je těch, které k tomu mají povolení.

Firma Vertical Images podle svého zakladatele Petra Lněničky loni utržila za letecké práce s využitím dronů desítky milionů korun. Dosud nejčastěji používají drony k natáčení videí a fotografování z výšky. Letos už by ale mohly hrát prim zakázky pro technologické a energetické firmy. | foto: Vertical Images

Kdo by české výrobce dronů hledal v nějaké velké továrně, nepochodil by. Sídlí totiž spolu s dalšími začínajícími technologickými firmami (takzvanými start-upy) na okraji brněnského technologického parku v Jihomoravském inovačním centru. Firma Robodrone se ale přeci jen liší - založili ji totiž dva čtyřicátníci se zkušenostmi z manažerských pozic Microsoftu nebo Cisca.

„Kolega se už dříve zabýval klasickým létáním a modelařinou, mě zaujaly drony jako nový fenomén, který je přirozeným pokračováním IT byznysu, v němž jsme se pohybovali dvacet let,“ popisuje spoluzakladatel firmy Martin Kaftan.

Fotogalerie

Na tomto způsobu uvažování je patrné, že vnímání bezpilotních letadel se rychle vyvíjí. Původně šlo o vojenské přístroje, které se začaly používat ve druhé polovině dvacátého století. Více se o nich začalo mluvit v souvislosti s nasazením Američany v Pákistánu nebo Izraelci v pásmu Gazy.

Podobně jako spousta dalších technologií se však bezpilotní letadla dostala i do komerční sféry. České e-shopy dnes nabízejí desítky typů. A byli to právě globální hráči elektronického obchodu Amazon a Alibaba, kdo rozvířili debatu o jejich využití k doručování zboží.

Od důrazu na nosnost k výdrži

Robodrone v počátcích smýšleli stejně a avizovali výrobu dronů s nosností až 50 kilogramů. Od plánů však upustili. „K dokončení vývoje takových dronů chybí v Česku poptávka,“ vysvětluje Kaftan.

V souladu s aktuálními trendy se nyní spíše než na nosnost zaměřují na výdrž, která by u nově vyvíjených modelů měla dosahovat jedné hodiny.

Dosud se firmě působící na trhu od roku 2014 podařilo prodat jednotky kusů původního modelu Kingfisher. Má už však několik objednávek na nový model Sparrow a podle požadavků hasičů vyvinula malý Hornet, který se hodí k prohledávání budov.

Protože vývoj, na němž Robodrone spolupracuje s brněnským Vysokým učením technickým, je nákladný a firma nemá vnějšího investora, rozvíjí od začátku i další pilíře obchodního plánu. Kromě prodeje vlastních přístrojů se zakladatelé vrhli na poskytování služeb a leteckou školu bezpilotních letadel.

Bezpilotní letadla v Česku

Rozšířené označení dron se správně podle terminologie Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) má používat pouze pro vojenské účely. U civilních doporučuje úřad termín bezpilotní letadlo

Každý, kdo chce s „civilním dronem“ létat z jiných než sportovních a rekreačních důvodů, musí být v evidenci úřadu a získat povolení (více o systému povolení čtěte na stránkách ÚCL).

Pro komerční účely je potom nutné povolení k letovým pracím. Letecký zákon však i tak zakazuje například létání nad lidmi a zástavbou, mimo vizuální dohled pilota, blízko letišť nebo výše než 300 metrů nad povrchem. 

Po dohodě s úřadem lze získat pro konkrétní případy výjimku. Celý klíčový předpis (nejdůležitější je Doplněk X leteckého předpisu L2) si můžete přečíst zde).  

Právě český trh provozovatelů „droních služeb“ totiž velmi rychle roste. Momentálně je podle odhadů nabízí na 130 subjektů, oficiálně má přitom potřebné povolení na letecké práce od Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) jen dvanáct společností. O rozvoji trhu svědčí i to, že další desítky povolení se právě vyřizují.

Bez povolení je přitom prodej fotografie pořízené z dronu nelegální. Za tento přestupek hrozí pokuta až do výše pěti milionů korun.

„Pokut jsme rozdali dodnes asi deset a dalších deset až patnáct je v řízení,“ říká vedoucí oddělení bezpilotních systémů ÚCL David Balhar. 

Společnostem, která příslušné povolení mají, byznys kvete. Dokazuje to počínání předsedy České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel Petra Lněničky. Ten kromě předsedání asociace o osmi členech zároveň spoluvlastní firmu Vertical Images, která je jedním z největších hráčů na českém trhu.

Záběrům krajinek konkurují termosnímky potrubí a elektráren

Více než čtyři pětiny zakázek jeho současných tří týmů a šesti dronů tvořilo dosud pořizování fotek a videí do filmů, televizí nebo reklamních materiálů. Práci bezpilotních letadel Vertical Images budou moci ocenit třeba diváci pohádky režisérky Alice Nellis Sedmero krkavců, která má mít premiéru letos v červnu.

Mnohem rychleji se však podle Lněničky v současnosti rozvíjejí šance pro průmyslové zakázky. Ať už jde o kontrolu produktovodů, solárních polí nebo lopatek větrných elektráren. Bezpilotní letadla jsou totiž pro provozovatele často efektivnější, a tím pádem i levnější než klasická lidská kontrola. 

Se zavěšenou infrakamerou se dron proletí například nad potrubím (parovodem, horkovodem nebo třeba plynovodem) a rychle zjistí, kde je plášť poškozený a něco uniká.

„Vrtulové listy větrných elektráren dlouhé desítky metrů zase není potřeba při kontrole dronem zastavovat, a tím působit elektrárně ztráty,“ vysvětluje Lněnička.

Nyní jeden z týmů společnosti Verticle Images míří na dva měsíce na kontrolu mořských větrných parků u norských břehů. Na západ od českých hranic, hlavně do Německa, létá firma se sídlem v Ostrově nad Ohří vůbec často. 

Právě díky průmyslovým zakázkám, jejichž objem se má letos minimálně vyrovnat těm foto a videoprodukčním, Lněnička předpokládá, že loňské tržby v desítkách milionů korun letos posune o řád výš. Klíčové povolení k leteckým pracím přitom získal teprve v polovině minulého roku a většinu loňských zakázek „oblétal“ s jediným týmem.

Drony si pořizují i nespecializované firmy

Vedle firem specializovaných na drony si technologie nachází místo i v běžných firmách. Dohled nad areály či společenskými akcemi vlastními drony například nabízí bezpečnostní firma C. S. Solutions.

Šestici dronů také zakoupila městská příspěvková organizace Správa informačních technologií města Plzně. Ta je podle slov ředitele Luďka Šantory hodlá po získání povolení letových prací používat k inspekčním pracím, monitoringu či tvorbě videí pro jiné městské organizace, případně pro komerční využití. Zároveň počítá s tím, že drony budou zpestřením pro příměstské tábory či dětské kroužky robotiky.

V Česku vyrobili nový dron s nočním viděním:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.