Původní očekávání výnosů z druhého kola privatizace byla však vyšší. Řecký privatizační úřad počítal s příjmy 19 miliard eur do roku 2015, plán však snížil.
V debatě o zákonu se výrazně projevily neshody v řecké vládní koalici. Sporný byl hlavně článek, který ruší povinnost státu vlastnit v bývalých státních podnicích minimální podíl. Pro něj zvedlo ruku jen 148 poslanců ze třistačlenného parlamentu, zatímco 138 jich bylo proti. Vláda premiéra Antonise Samarase má přitom v paramentu normálně většinu 176 křesel.
Proti zákonu se postavila Demokratická levice (DIMAR), která je ve vládní koalici zastoupena 16 poslanci. K ní se z koalice přidalo několik poslanců socialistické strany PASOK, kteří ztrátu státní kontroly nad velkými podniky rovněž kritizují.
Schválení privatizace bylo podstatným krokem ke snižování řeckého dluhu a jednou z podmínek mezinárodních věřitelů za jejich záchranné úvěry pro Řecko Původně se poslanci k privatizaci měli vyjádřit už v úterý večer, vzhledem k množství přihlášených do diskuse se však hlasování odložilo na středu.
Podle předsedy privatizačního úřadu Takise Athanasopulose by Řecko mělo získat z prodeje či pronájmu státního majetku příští rok asi 2,5 miliardy eur. V roce 2013 by to mělo být 2,4 miliardy, o rok později 1,1 miliardy a v roce 2015 asi 3,4 miliardy eur.
Prodají se přístavy, pošta, energetika i doprava
Atény zatím dostaly z privatizace nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, třebaže privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požadují mezinárodní věřitelé za své úvěry. Nedostatečný pokrok je odrazem obecné neochoty řeckých politiků prodávat státní majetek, zatímco investory od Řecka odrazuje politická nestabilita a obavy z odchodu země z eurozóny.
Řecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů.
Privatizační plány by se podle dřívějších informací listu Ekathimerini měly týkat 23 přístavů. Mezi nimi jsou například přístavy na ostrovech Zakynthos, ve městě Katakolon nebo v Argostoli, které je největším městem ostrova Kefalonie.
