Mezi srpnem 2014 a srpnem 2015 vzrostly ceny o 0,3 procenta, a protože se důchody ze zákona zvyšují právě o výši inflace za toto období, měl by se průměrný důchod 11 300 korun zvýšit na 11 337 korun, tedy o necelých čtyřicet korun.
Že se nebudou důchody příliš navyšovat, napovídala už čísla o inflaci ze začátku léta. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) proto už v červnu navrhla, aby se od ledna 2016 zvýšily důchody mimořádně víc než jen o inflaci.
Chtěla přidat 1,8 procenta, tedy v průměru zhruba 200 korun měsíčně. To by znamenalo každoroční navýšení rozpočtu na důchody o 6,9 miliardy korun.
Se svým návrhem ale narazila u ministerstva financí. Vládní koalice se nakonec dohodla, že důchodcům přilepší už letos v prosinci a jednorázově jim zvedne prosincové důchody v průměru o 600 korun (více čtěte zde).
Od ledna pak vzrostou důchody jen o 0,3 procenta. Výdaje na důchody by se tak měly natrvalo zvednout o zhruba 1,2 miliardy korun. Dnes stát vydává na penze 390 miliard korun.
K mimořádnému navýšení došlo už letos - o 207 korun. Vláda to hájila jako náhradu za škrty z dob vlády Petra Nečase, která v rámci úspor valorizaci na dva roky zpomalila. Jenže podle ministerstva práce a sociálních věcí došlo jen k částečné kompenzaci.
Průměrný starobní důchod v březnu 2015 podle České správy sociálního zabezpečení činil 11 300 korun. Důchody se každoročně navyšují o inflaci plus třetinu růstu reálné mzdy. Ta sice loni rostla, ale ne dost, aby mohla být podle pravidel zohledněna.
Od roku 2012 nesmí vláda sama svým rozhodnutím valorizovat víc, než činí valorizační vzorec. Víc můžou důchodcům přidat jen poslanci tím, že změní zákon. To platí právě pro letošní rok.
