Divoké začátky podnikání si vybírají svou daň. Poznal to například šestnáctiletý Jan, kterému zemřel v necelých šedesáti letech otec podnikatel, avšak ani on, ani jeho matka po něm nedostali důchod. Jeho tatínek měl sice odpracováno v životě takřka třicet let, ale v posledních deseti letech si platil na důchod jen jediný rok.
"Člověk starší 28 let musí být důchodově pojištěný alespoň pět let z posledních deseti let," vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová jeden z nejčastějších důvodů odmítnutí invalidního nebo sirotčího a vdovského důchodu.
Někteří podnikatelé se donedávna snažili sociálnímu pojištění vyhnout tím, že vykazovali zanedbatelné příjmy – až poslední tři roky musí platit alespoň minimum.
Málo platíš, málo dostaneš
Na správě sociálního zabezpečení na ně pak při žádosti o starobní důchod čekalo překvapení – malý důchod. Kvůli tomu, že si v posledních letech před důchodem nebo před smrtí, což se taky může stát, platili jen minimální pojištění, přidělili jim úředníci zhruba čtyři tisíce. S podobným příjmem musí vyjít už řádově tisíce důchodců. Přesné údaje, kolika živnostníků se to týká, nejsou k dispozici.
"Podnikatel si totiž často platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu, které je výrazně nižší než zákonem dané povinné pojistné zaměstnanců. Ale roli při budoucím důchodu hraje, kolik a jak dlouho na pojistném odvádíte," upozorňuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
To, že počty takových podnikatelů narůstají, dokládá i fakt, že pro ně úřad připravil informační brožury.
"Lidé by se tedy měli starat o důchodové pojištění v každé etapě života," říká mluvčí sociální správy.
Podmínka platí i pro invalidní důchod
Poslankyně Alena Páralová (ODS), která se věnuje sociálním případům, si vzpomíná na mladého muže, který onemocněl a byl upoután na lůžko v léčebně. Po škole si několik let neplatil žádné pojištění, a tak neměl nárok na invalidní důchod, i když se například posudkoví lékaři shodli, že jeho stav by přiznání důchodu odpovídal. Stát mu ho dát nemohl. Jeho rodiče pak za něj dopláceli pojištění až do chvíle, než splnil podmínku platit pojištění pět let z deseti.
"Jeden rok mohli doplatit zpětně najednou, ale pak museli platit po měsících, dokud jejich syn neměl nárok na důchod," vysvětluje tento případ Páralová. Řešením může být návrat do práce nebo si pojištění platit, dokud nevznikne nárok.
Stát letos stanovil minimální měsíční pojistné pro podnikatele a ty, kdo si ho platí sami, na 1 596 korun. Takové pojištění se týká lidí, kteří nepracují, nestarají se o malé děti anebo vypadli z evidence úřadů práce.
Nynější reforma penzijního systému, která čeká na schvalovací proces ve Sněmovně, počítá s dalším prodlužováním odchodu do důchodu postupně až na 65 let. Upravuje taky pravidlo povinného pojištění posledních let před důchodem.
Aby měl dnes člověk nárok na důchod, musí státu platit sociální pojištění 25 let, přitom v posledním desetiletí zaměstnání musí platit státu minimálně pět let. Nově by se doba placení pojištění prodloužila na 35 let. Úřady by zajímalo nejvíce posledních 20 let, ve kterých by žadatel o důchod musel aspoň deset let platit sociální pojištění. Toto opatření může zmírnit obavy osob, které před důchodem přijdou o práci – na splnění podmínky budou mít delší lhůtu. Navíc již dnes lidé odcházející do starobního důchodu podmínku 35 let často splňují.
