Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Senioři utrácejí za jídlo ze všech skupin nejvíc. Ročně třicet tisíc

  2:01aktualizováno  2:01
Důchodci jako lovci slev, kteří kvůli zlevněnému máslu jedou MHD přes půlku města a při nákupu potravin obracejí každou korunu? Statistiky ukazují, že tento stereotyp šetřivého důchodce je mylný. Starší lidé utrácejí za potraviny ze všech skupin obyvatel nejvíc. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Senioři utrácí hlavně za jídlo

Senioři utrácí hlavně za jídlo | foto:  František Vlček, MAFRA

Podle dat Českého statistického úřadu za loňský rok utratil jeden důchodce za jídlo a nealkoholické nápoje v průměru 29 300 korun. Oproti tomu zaměstnanec vydal pouze 23 600 korun. Lidé bez práce, u kterých lze předpokládat, že na výdajích výrazně šetří, utratili za jídlo v obchodech jen něco málo přes 19 tisíc, tedy o deset tisíc méně než průměrný důchodce.

Senioři utratí více za téměř všechny druhy potravin. Pouze za sýry, jogurty, kondenzované a sušené mléko vydají zaměstnanci o něco málo více. Vyšší výdaje zaznamenali statistici dokonce i za pivo, víno a lihoviny, prokouří pak zhruba o stokorunu méně, než je průměr za celou populaci.

Test MF DNES: Moc soli i tuku. Jídlo pro seniory připomíná vězeňskou stravu

Co seniory k velkým nákupům jídla vede, není přitom úplně zřejmé. Podle Olgy Štikové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je rozdíl ve výdajích zapříčiněn tím, že důchodci si vaří většinou sami doma a výrazně méně než pracující navštěvují restaurace. „Další skupiny mají vysoké výdaje v restauracích, u důchodců jsou minimální,“ říká Štiková.

I po započtení útrat v gastronomii však senioři stále zůstávají největšími jedlíky. V průměru vydal důchodce loni v restauracích, hospodách, ale i jídelnách 3 677 korun, zatímco zaměstnanec 6 468. Rozdíl činní tedy stále necelé tři tisíce korun. Do hospod a restaurací tedy chodí senioři výrazně méně než ostatní, neznamená to však, že by si je zcela odpírali. Dalším vysvětlením, jež však statistici nemají nijak podložené, je, že nakoupenými potravinami ve velkém obdarovávají příbuzné.

„Předpokládá se, ale není to doložené, že senioři potraviny dávají svým příbuzným,“ nabízí vysvětlení Štiková. Fenomén víkendových obědů u babičky doprovázených vydatnou svačinou na cestu zpět by tak peněženky důchodců značně zatěžoval.

Šetřivý senior je mýtus

Šetřivý senior je mýtus

Senioři na své výdaje přesto velmi dbají, a vysoké útraty za potraviny tak překvapují i lidi, kteří s nimi pracují. „Podle toho, co o seniorech víme, tak po zaplacení nájmu a léků na jídle hrozně šetří a nakupují nejlevnější, instantní potraviny,“ říká Michaela Sladká ze sdružení Život 90.

To nedávno varovalo před stravovacími návyky starších lidí, kteří si kupují nejlevnější, méně kvalitní potraviny, a ohrožují tak své zdraví. V případě zdražování reagují důchodci obvykle také nejcitlivěji ze všech spotřebitelských skupin a nákupy dané položky omezují v největší míře.

Podle společnosti GfK skupina lidí starších 50 let obstarává ve slevách zhruba 47 procent nákupů. „To je v souladu s celonárodním průměrem,“ uvádí ředitel GfK Spotřebitelského panelu Ladislav Csengeri.

Vyhodit jídlo? To ne

Nabízí se tak vysvětlení, že starší lidé nakupují sice levnější potraviny, ale ve výrazně větším množství, než potřebují. Nemalá část nákupů by pak po uplynutí data trvanlivosti mohla končit v odpadkovém koši. Tomu by odpovídal i fakt, že často jde o jedno- a dvoučlenné domácnosti. Podobně jako bezdětné páry či singles jsou odkázáni na nabídky větších balení jídla určených rodinám, které však nestihnou včas spotřebovat.

Nejlepší nabídky z letáků

Nakupujete rádi zlevněné zboží v akci? Všechny aktuální letáky a nejlepší nabídky z nich vždy najdete na AkčníCeny.cz.

Jenže z průzkumu společnosti Ipsos pro konferenci Food Waste z loňského září vyplývá, že právě senioři plýtvají potravinami nejméně. Osmdesát procent z nich nevyhazuje jídlo buď vůbec, nebo maximálně několikrát do roka. „Starší populace skutečně výrazně méně plýtvá potravinami než mladé generace. Je to způsobené zejména tím, že mají vztah k penězům a dovedou již hospodařit s penězi v domácnosti. Více nakupují ve slevách a snaží se s jídlem maximálně hospodařit,“ říká Tomáš Macků z Ipsosu.

Poslední z možných vysvětlení je nejjednodušší: vedle vaření pro příbuzné senioři sami rádi a hodně jedí. Kromě výdajů na léky, bydlení a potraviny jsou totiž jejich roční útraty u jiných položek vždy nižší než u zbytku populace.

Starší generace vydává výrazně méně za rekreaci, módu či technologie - a to si vynahrazuje jídlem. „Výživa je pro ně velmi důležitá,“ domnívá se Štiková.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.