Dosavadní odhady jsou velmi skeptické a o zásadních změnách systému se zatím jen mluvilo. Dříve než po volbách v roce 2006 se žádná politická síla do reformy pustit naplno nechce.
Mezitím se na Slovensku od příštího roku bude již naostro reformovat a v Polsku a Maďarsku změny platí již několik let.
Čas dozrál i v Česku. Skupinu vede ke změně odhodlaný expert na důchody Vladimír Bezděk (dosud poradce guvernéra národní banky), který má podporu všech parlamentních stran.
Každá do jeho průzkumného týmu vyslala dva pozorovatele a slíbila, že výsledky společného projektu bude respektovat. Vleklá debata o důchodech tedy spěje k důležitému zlomu: lidé se brzy dozvědí, co je čeká.
A protože poznatky budou velmi vážné, politici coby spoluautoři prognóz již budou moci jen těžko shodit téma ze stolu a zastavit vlak, který právě odbrzdili. "Každá strana si chce nechat spočítat svůj konkrétní návrh," uvádí Bezděk.
"Obrazně řečeno - naším úkolem je vyrobit auto, které bude co nejlepší po technické stránce. Už nemůžeme ovlivnit, kdo do něj usedne a kam dojede, to je politická věc," dodává.
Mladí Češi jsou ohroženi známým faktem, že mají málo dětí, které jim na důchod vydělají. Dnes tedy nastupují do práce a 28 procent ze mzdy posílají vládě na důchody pro starší spoluobčany, aniž mají důvěryhodnou záruku, že za to jednou něco dostanou.
Až budou za padesát let v důchodu, lidí starších 65 let bude 2,7 milionu (dvakrát více než dnes). Naopak počet lidí ve věku 15-65 let mezitím klesne ze sedmi na čtyři miliony - tolik předpověď OSN, jež dává Česku jednu z nejhorších prognóz ve stárnoucí Evropě.
Proto se bude muset déle pracovat, méně utrácet a více šetřit. Dávat lidem dál důchody jako dnes ze státní pokladny by podle ratingové agentury Standard & Poor's znamenalo zvednout český státní dluh více než desetinásobně a zemi zruinovat.
Totéž hrozí Německu či Francii. Německá Commerzbank v této souvislosti poznamenala, že politici by za vybírání pojistného a slibování příštích penzí skončili ve vězení, kdyby takový produkt prodávali jako komerční službu na finančním trhu.
Mladým Slovákům se od ledna rozdělí srážky ze mzdy na dvě poloviny: jedna půjde dál státu, druhá do nově zakládaných penzijních fondů, kde si budou šetřit sami na sebe.
Pro lidi nastupující poprvé do práce je takový krok povinný, starší se smějí přidat dobrovolně. Státu sice vypadnou příjmy pro dnešní důchodce, ale nahradí je příjmy z privatizace.
Do reformy je zapojena řada finančních skupin, které jsou aktivní v Česku a cítí příležitost i zde. "Stačí si vzít slovenský model, vychytat chyby a okopírovat ho," soudí Petr Žaluda, šéf největšího českého fondu Credit Suisse. "Není možné váhat, zda prodat ČEZ. Buď nám zůstanou elektrárny, nebo budeme mít na důchody," dodává Žaluda, jenž jako většina fondů prosazuje povinné spoření.
V Bezděkově komisi sedí za KDU-ČSL šéf Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn. Lidovci spolu s Unií svobody mají nejblíž ke slovenské variantě, která je někde na půli cesty mezi postojem ČSSD (zmodernizovat státní systém) a ODS (nechat lidi co nejvíce spořit).
Sám Bezděk jako vědec podporoval kombinaci a podle Foltýna by tak mohl vypadat i politický kompromis: chceš-li, zkus štěstí u fondů, ale můžeš zůstat i u státu. Povinné spoření je podle něho těžko průchodné. "Jsou to politické důvody, musíme najít nějaký kompromis," říká Foltýn.
