Důchody čeká reforma

Ministr práce a budoucí šéf ČSSD Vladimír Špidla včera ve vládě prosadil své umírněné představy o tom, jak změnit důchodový systém. Chce tak odvrátit hrozbu, že v budoucnosti nebude na výplaty penzí dost peněz. Návrhy, o nichž bude Špidla nyní přesvědčovat opozici, počítají dál s dominantní rolí současného státního pilíře. Ten má být úspornější než dnes, ale lidé by měli mít možnost vybrat si, kdy do penze odejdou. "Kdo odejde dřív, dostane méně, kdo bude pracovat déle, ten bude mít větší důchod," popsal své vize Špidla. Jeho hlavním slibem je, že lidé ze státního systému vždy dostanou tolik, aby jim to ve stáří stačilo na živobytí.

"Cílem důchodového systému není šetřit, ale zajistit důchody. A na to v něm peníze jsou," tvrdí ministr. Připouští však, že náklady pro daňové poplatníky porostou.

Státní systém, kde loni chybělo dvacet miliard korun a kde kvůli stárnutí populace hrozí další zvyšování schodků, se má podle Špidly doplnit dvěma typy soukromých penzijních fondů. Spoření však bude dobrovolné.

Novinkou vedle stávajících připojišťovacích fondů mají být fondy zaměstnanecké, do kterých by lidem přispívaly firmy a získaly by za to od státu úlevy od daní. Důchodová reforma je podle hlasů ze zahraničí nyní jedním z největších úkolů pro české politiky, ale opozice se Špidlou v mnohém nesouhlasí. Politici se zatím shodují jen v tom, že reforma je nutná. Nicméně výsledný obsah a načasování reformy nyní vůbec nelze odhadnout.

Přestože včera Zemanova vláda přijala scénář, jak vyřešit problémy s důchodovým systémem, výsledné řešení zatím zůstává v nedohlednu. O reformě penzí totiž nebude rozhodovat vláda, ale parlament, a ten má v otázce důchodů velmi pestré a nejednoznačné představy.

"Je to pracovní materiál určený k diskusi. Přednesu jej ve sněmovně a možná se ukáže, že bude některé teze třeba změnit," uvedl včera autor koncepce, ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Hlasy ze sněmovny potvrzují, že Špidlova opatrnost je na místě.

"Určitě budeme ve sporu o zaměstnanecké fondy. To, co nabízejí, je možné obstarat prostřednictvím současného penzijního připojištění, které funguje, zdá se, dobře," uvedla stínová ministryně práce ODS Libuše Benešová.

Ocenila naopak, že podle tohoto návrhu by byli například lidé více motivováni pracovat déle a důchody by více odpovídaly tomu, kolik člověk na pojistném zaplatil.
Čtyřkoalice má radikálnější postoj. "Nevidím tam jasné kroky, jak vyřešit narůstající deficit penzijního systému," uvedl poslanec Unie svobody Václav Krása, jehož Čtyřkoalice nominovala na post ministra práce ve své případné vládě.

Postrádá ve Špidlově koncepci třeba povinné spoření v soukromých fondech, v čemž vidí cestu, jak schodkovému státnímu systému ulevit. "Zaměstnanecké fondy, do kterých by svým pracovníkům měly na penzi přispívat firmy, jsou úplně chybná idea. Byly by řešením jen pro někoho, a navíc by omezovaly ochotu měnit pracovní místo," uvedl.

Špidlovy vize se již setkaly s vlažným přijetím ve speciální parlamentní komisi pro důchodovou reformu. V ní již téměř rok debatují zástupci všech parlamentních stran, ale prozatím se nedohodli na žádném konkrétním řešení.

Výsledkem bylo, že první ze Špidlových návrhů - oddělení penzijního systému od státního rozpočtu a vznik samostatné sociální pojišťovny - sněmovna zamítla.
Prostor k větším změnám se patrně otevře až příští rok po volbách, i tak se ale jakýkoli závažnější krok neobejde bez širší politické dohody.

Žádná ze stran totiž nechce brát za tak závažné změny sama odpovědnost. "Diskuse o důchodové reformě nejsou a nebudou jednoduché. Je to dlouhodobý proces, což je v protikladu se střídáním politických reprezentací typickým pro parlamentní demokracie," stojí ve Špidlově materiálu, který včera přijala vláda.

Problém s důchody spočívá v tom, že do důchodu nyní začínají odcházet silné poválečné ročníky, a proto je na penze potřeba stále více peněz. Vzhledem k malé porodnosti se situace nebude zlepšovat ani do budoucna. To si uvědomuje i Špidla. "Následující generace nemohou očekávat, že za své příspěvky dostanou stejný ekvivalent jako generace stávajících důchodců," uvádí jeho materiál.

Dnes důchodci v průměru dostávají penzi ve výši 56 procent předchozího platu. Kdyby totéž chtěli dnešní třicátníci, pak by jejich děti musely v roce 2030 platit státu na důchody 44 procent příjmů místo dnešních 26 procent.