Kdyby dnešní děti měly jednou od státu dostávat penzi na dnešní úrovni, Česko by si muselo půjčit pětinásobek své roční hospodářské produkce.
To by de facto znamenalo bankrot státní pokladny, protože za takových podmínek by zemi nikdo nepůjčil.
Sledovat důvěryhodnost velkých dlužníků včetně států je náplní práce Standard & Poor's. Její hodnocení jsou jedním ze dvou nejsledovanějších vodítek. Zprávu hned včera přetiskly britské Financial Times na titulní straně s tím, že zemím hrozí "rozpočtový Armagedon".
Podobný osud by hrozil i jiným evropským zemím. Česko však skončilo nejhůře, hned za Japonskem, které trpí největším stárnutím populace. Hrozba obrovského dluhu je vyvolána tím, že rovnováha mezi počtem důchodců a pracujících lidí se bude v příštích dekádách zhoršovat, a na důchody tedy nebude od koho vybírat.
Pramen: Standard and Poor´s
Zpráva dobře pojmenovává problém, kolem kterého domácí politici už druhé volební období opatrně našlapují. Špidlova vláda slíbila do příštích voleb připravit půdu, aby finanční krize pro mladší ročníky jednou nebyla tak velká. Debata se však protahuje.
Vláda nechce nic podnikat sama a nejprve se chce dohodnout s opozicí. Poslední jednání s ODS a KSČM však před dvěma týdny skončila tím, že názory jsou velmi rozdílné a reforma se může odložit až na odbobí po volbách v roce 2006.
Politici alespoň o problému začínají hovořit s větší vážností a připravují si půdu pro bolestné kroky.
"Dramatické to bude, když to nebudeme řešit. A správnou dobu už jsme promarnili," reagoval včera na zprávu z Londýna ministr práce Zdeněk Škromach, podle něhož však v politice převažuje "populismus" a "chybí odvaha".
ČSSD trvá na tom, že důchody se musí dál vyplácet ze státní pokladny. Objem potřebných půjček na takové řešení však vládní experti dosud neuváděli. Problém se má zmírnit tím, že do důchodu lidé odejdou později.
ODS navrhuje odpustit mladším lidem část odvodů na důchody, aby si mohli sami spořit a na stáří se připravit. I na to je však třeba si půjčit, aby bylo z čeho platit dnešní penze.
