Šumava - Šumavský národní park a obce v něm se proměňují v osady boháčů. Zámožní lidé skupují na Šumavě pozemky i nemovitosti a staví obří rekreační chalupy, chaty a penziony. Kouzlo šumavské přírody se pomalu vytrácí, narazit na krásný desítky let starý domek postavený z tradičních dřevěných trámů už je téměř zázrak. Místo toho vyrůstají domy alpského typu se zázemím srovnatelným s luxusním hotelem.
Milovníci šumavské přírody, starých staveb, kostelíků a širých plání zažívají nejhorší roky. Na Šumavě totiž vyrůstá jeden domek zámožného českého či zahraničního podnikatele vedle druhého.
Stavby, které na první pohled vypadají jako luxusní rodinné domy, slouží ale jen jako rekreační. Přitom mají kryté bazény, sauny, kurty i třeba minigolfová hřiště. Šumava láká známé lidi stejně jako milionáře podnikatele, pro které není problém nechat si za rok či dva postavit na klíč obří dům.
"Šumava už je místem bohatých. Pozemky tady kupují hlavně podnikatelé z Prahy a Holanďané. Kvilda, Horská Kvilda či Borová Lada jsou pro milovníka šumavské přírody utrpením, když vidí, co vše lidé postaví," říká majitelka 1. šumavské realitní kanceláře v Prachaticích Anděla Vlčková. Ta se na trhu s nemovitostmi pohybuje už patnáct let a tvrdí, že nyní je zájem o pozemky na Šumavě největší v historii.
Domek, který by o padesát kilometrů dále měl hodnotu dva miliony korun, dokážou lidé na Šumavě prodat za tři i tři a půl milionu korun. A bez problémů. "Kdybych měla v nabídce sto parcel a sto domů k prodeji na Šumavě, prodala bych je," říká Vlčková.
Podnikatelé, kterým Šumava učaruje natolik, že si zde koupí parcelu, samozřejmě o vyšších cenách pozemků vědí. "Ale cena není rozhodující. Když jsem si pozemek vybíral, tak jsem chtěl, aby odsud byl výhled do krajiny a nebyl uprostřed obce, ale na okraji. Teprve pak jsem řešil cenu," říká majitel dvoupatrového rodinného domu blízko Borových Lad Pavel Tausig z Prahy.
Dům má jako víkendovou chalupu, ale v pohodě se v něm vyspí dvě i tři rodiny. "Samozřejmě stál miliony korun a je jen na víkendy a občasnou týdenní dovolenou. Ale tomu pocitu, že jste na Šumavě, uprostřed lesů v nádherné přírodě, se nic nevyrovná," popisuje Tausig, který v Praze vlastní stavební firmu a realitní kancelář.
Příliv bohatých lidí na Šumavu, kteří si mohou dovolit rekreační domek postavit, pociťují i obce v parku. Například v Borových Ladách nyní staví holandský investor pod bývalou základní školou rodinné domky. V části z nich budou bydlet lidé celoročně, do zbytku budou jezdit jen na rekreace.
Třípokojový byt velikosti šedesát metrů čtverečních s pozemkem přitom stojí zhruba 2,3 milionu korun. Obec už ale příliš dalších rekreačních chalup v obci nechce. "Další pozemky už prodat nechceme, aby některé zbyly i do budoucnosti pro obyvatele," poznamenala starostka Borových Lad Stanislava Barantálová.
Podobně se brání skupování pozemků i Volary. Ty sice rozprodávají pozemky už od sedmdesáti korun za metr čtvereční a mají jako podmínku, že na stavební parcele musí do pěti let vyrůst rodinný domek, ale přednostně parcely prodávají místním lidem.
"Pozemek odsouhlasí k prodeji zastupitelstvo spíše místním lidem než spekulantům. O ty nestojíme," vysvětlil starosta Volar Radek Mrkvička.
Podnikatelé skoupili stovky bývalých chat
Podle odborníků na nemovitosti skoupili zámožní podnikatelé na jihočeské části Šumavy už stovky bývalých rodinných domků, chat i chalup. Číslo se může blížit zhruba dvěma tisícovkám objektů za posledních deset let a minimálně stejný počet parcel změnil majitele. "Měsíčně se mě minimálně dva či tři lidé zeptají, jestli nevím o parcele na prodej," kroutí hlavou obyvatel Kvildy František Pánek.
Šumava a její architektura se proměňuje i díky nedokonalým zákonům. Úředníci stavebních úřadů totiž mají čím dál menší možnost ovlivnit, co vlastně uprostřed cenné přírody vyroste.
"Nejlepší je, když nová stavba ctí prvky původní šumavské architektury, a naopak nejhorší je kombinovat na historickém domě moderní architekturu. Bohužel s každou novelou stavebního zákona ztrácí stavební úřady možnosti, jak do podoby staveb mluvit, protože podmínky jsou čím dál volnější," konstatoval bývalý vedoucí stavebně-správního odboru prachatické radnice Vladimír Hrabák a dodal, že architekti proto někdy navrhnou takový dům, který sice splňuje veškeré normy, ale je naprosto otřesný. Pak není na základě čeho takovou stavbu zakázat.
