Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dvacet let po Černobylu atom ožívá

  1:00
Slovo Černobyl dodnes vyvolává hrůzu. Havárie ukrajinské jaderné elektrárny ze dne 26. dubna 1986 přinesla smrt tisícům lidí. Jaderná elektřina je od té doby tabu v řadě států. Po dvaceti letech od této katastrofy je v plném proudu diskuse, zda se bez jádra může Evropa obejít.
V posledním roce řada expertů i politiků začala mluvit o jaderné renesanci. Ilustrační foto.

V posledním roce řada expertů i politiků začala mluvit o jaderné renesanci. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

INFOGRAFIKA: ATOMOVÉ ELEKTRÁRNY VE SVĚTĚ

Následky Černobylu jsou a ještě budou hrozivé. Počet prokázaných úmrtí v souvislosti s havárií je zatím 59. Z toho je padesát pracovníků, kteří likvidovali havárii, a devět dětí z okolí elektrárny, jež podlehly rakovině štítné žlázy.

Dalších více než 3900 lidí podle expertních odhadů podlehlo nebo může do budoucna podlehnout rakovině z ozáření. Za černobylské oběti, které byly nějakým způsobem havárií dotčeny, se však podle čerstvé studie Mezinárodní agentury pro atomovou energii považuje na sedm milionů lidí.

Agentura odhadla, že Ukrajina, Bělorusko a Rusko musely doposud v důsledku havárie utratit stovky miliard dolarů alespoň na částečné zahlazení přímých následků, stavbu nových bytů pro vysídlené obyvatele a podpory pro postižené.

Jaderná katastrofa také zastavila rozvoj atomové energetiky. Veřejné mínění se k ní otočilo zády a požadavky na bezpečnost šroubují ceny staveb do ekonomicky nedosažitelných výšin.

Jaderná renesance
V posledním roce však řada expertů i politiků začala mluvit o jaderné renesanci. Důvodem je paradoxně opět strach. Strach z klimatických změn způsobených emisemi při spalování uhlí či obavy z rostoucích cen ropy a plynu v loňském roce.

"Renesance jaderné energie je předzvěstí budoucího zásadního rozhodnutí," říká vědecký pracovník Steve Thomas z britské University of Greenwich, který se v Praze účastnil konference o ekonomice jaderných elektráren.

Řadě elektráren postavených po ropné krizi v sedmdesátých letech minulého století také končí životnost. Vlády a energetické firmy právě teď hledají cestu, čím se bude svítit a topit za deset dvacet let.

Řada zemí včetně Česka vážně zvažuje rozšiřování současných nebo stavbu úplně nových atomových elektráren. Zásoby uhlí se v českém případě tenčí, ropa a plyn se dovážejí z Ruska, a tak se jako řešení nabízí právě atom.

Proti jádru podle Thomase jednoznačně mluví jednak vysoké náklady na pořízení atomových zdrojů, jednak obavy o bezpečnost lidí.

Jaderné reaktory podle Thomase příliš neovlivní celkové hodnoty skleníkových plynů, které podle řady názorů přispívají k oteplování planety.  "Ani nemohou trvale utlumit ceny energií. Místo toho budou dále zvyšovat rizika katastrof a terorismu," říká.

Nový atom v Česku?
Do poloviny letošního roku se má energetický obr ČEZ definitivně rozhodnout, zda část dosluhujících uhelných elektráren nahradí dalším zdrojem z jádra.

"Analýzy nejsou hotové, ale všude v Evropě vychází, že je rozumné stavět jaderné zdroje. Všechno nasvědčuje tomu, že to i u nás bude ekonomické," říká Martin Roman, šéf ČEZ, který provozuje jaderný Temelín a Dukovany.

Podle Ladislava Kříže, mluvčího  ČEZ, hovoří ve prospěch atomu tři faktory: energetická nezávislost Evropy na dovozu, nulová produkce skleníkových plynů a blížící se nedostatek proudu.

Odpůrci naopak poukazují na prohlášení ze začátku devadesátých let. "Hrozili, že budeme svítit svíčkami, když nebude Temelín. A realita je taková, že dneska vlastně celou jeho produkci vyvážíme. Takže teď bychom se dokázali obejít nejen bez Temelína, ale i bez části Dukovan," upozorňuje Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky.

Sama je nyní lídrem Strany zelených v jižních Čechách pro červnové volby. Zelení, jejichž účast v parlamentu je nyní pravděpodobná, jadernou energii odmítají a navrhují jít především cestou úspor či podpory obnovitelných zdrojů.

Smířlivěji než dříve se však k jádru staví  i řada států Evropské unie. Motorem je obava z rostoucí závislosti Evropy na dodávkách ropy a plynu z Ruska a zemí Blízkého východu, která by mohla v příštích letech dosáhnout až 80 procent. Významný je i fakt, že jaderné zdroje nespalují uhlí, a firmy si tudíž na ně nemusí kupovat emisní povolenky.

Podobné je to i ve Spojených státech amerických, kde je nyní v provozu vůbec nejvíc reaktorů na světě, celkem 104 ze 443. Prezident George W. Bush také nedávno vyhlásil novou energetickou politiku, v níž se počítá s obnovou starých reaktorů a vývojem a výstavbou nových. Jeden reaktor se ve Spojených státech už staví, dalších 13 má být hotových do roku 2020.

Indie a Čína rychle stavějí
Pro jádro se v USA v poslední době vyslovují i jeho někdejší odpůrci či ekologové, a to především kvůli potřebě omezit skleníkové plyny.

"Jestliže máme udržet civilizaci, tak tady není rozumnější alternativa než jaderná energie," prohlásil nedávno James Lovelock, významný ekolog a autor teorie Gaia, označující Zemi jako superorganismus ohrožený vysokou spotřebou energií.

O vzestupu jaderné energie v blízké budoucnosti je přesvědčena i Česká nukleární společnost. "Výhledově se počítá s rozšířením jaderných zařízení o dalších 113 nových reaktorů. Největší podporu má výstavba nových elektráren v Asii," říká prezident společnosti Václav Hanus. V současné době se jich podle něj staví po světě 24 a připravuje se budování dalších 41 bloků.

Rekordmanem ve výstavbě atomových elektráren je v současné době Japonsko, které rozhodlo o výstavbě 12 bloků.  Dalšími megalomany jsou Indie a Čína. Ta si doposud osmdesát procent výroby elektřiny opatřuje spalováním uhlí, jen zlomek pochází z atomových zdrojů. Nyní má rozestavěné dva reaktory, naplánována je stavba dalších devíti a výhledově se uvažuje ještě o  devatenácti.

Zřejmě nejkontroverznější program má v současné době Írán, kde se jeden reaktor staví, dva jsou naplánované a o dalších třech se uvažuje. Rozestavěný reaktor, na němž se původně měla podílet i česká firma ZVVZ Milevsko dodávkou vzduchotechnického zařízení, vyvolává silné obavy především ve Spojených státech.

Důvodem jsou podezření, že bude Írán elektrárnu využívat k výrobě jaderného materiálu pro výrobu zbraní. Milevské společnosti také byla z bezpečnostních důvodu účast na projektu zakázána speciálním zákonem před sedmi lety.

Rozvoj jádra v Evropě je však přece jen opatrný. Řada zemí sice upustila od striktního odmítání atomu, zároveň ale ani závazně nerozhodla o tom, že atomové elektrárny skutečně postaví.

"Jediný reaktor, který se v současné době staví v Evropské unii, je finský Oikiluoto," upozorňuje Jindřich Polanecký z Hnutí Duha.

Příliš drahé elektrárny
Finská elektrárna, která má stát 3,2 miliardy eur (zhruba 96 miliard korun), podle něj navíc profituje z velmi výhodného úvěru a exportní dotace.

Německo-francouzské konsorcium dodavatelů dostalo od státem kontrolované banky Bayerische Landesbank a od francouzské vlády vysokou státní podporu, která je podle Hnutí Duha jedním z faktorů, proč se řada firem o jeho využití stále zajímá. Dotace státy poskytují většinou nepřímo - na výzkum, přebíráním pojistek či zárukami na poskytnuté úvěry.

I přesto jsou náklady na stavbu jaderných elektráren vysoké, a ty v konkurenci s plynovými či uhelnými zdroji propadají. Ze studie americké univerzity Massachusetts Institute of Technology vyplývá, že provozní náklady nových jaderných zdrojů mohou díky lepším technologiím a konkurenci klesnout až o čtvrtinu, a přesto zůstanou uhelné a plynové elektrárny až o třetinu levnější.

V prostředí konkurence na trhu s energiemi, který se začal vytvářet teprve v posledních letech, je ekonomika významným faktorem v rozhodování firem. Například šéf americké energetické skupiny Dominion Thomas Capps nedávno v rozhovoru pro Reuters řekl, že i přes vládní podporu ve výši 6,1 miliardy dolarů, které se zavázala Bushova vláda v příštích deseti letech vynaložit na podporu jaderné energetiky, nevidí možnost výstavby nové elektrárny.

"Ekonomicky to prostě nevychází," řekl Capps. "Každý zdroj má své výhody a nevýhody. Rozjezd s povolenkami CO2 a další zamýšlená ekologická opatření mluví cenově ve prospěch jádra," tvrdí mluvčí ČEZ Kříž.

Zastánci jádra: Francie a východ Evropy
V evropské pětadvacítce se proti jádru postavilo v minulosti přibližně pět zemí, které se rozhodly své atomové zdroje do budoucna opustit - Německo, Belgie, Švédsko, Itálie a Nizozemsko.

V posledních měsících se však i z některých těchto zemí ozývají smířlivější slova. Například holandský ministr životního prostředí letos v únoru prohlásil, že Holandsko musí vyměnit tři uhelné elektrárny a jednou z variant musí být i jaderný zdroj. V lednu pak jedna z nynějších atomových elektráren v Nizozemsku dostala státní povolení prodloužit svůj provoz o 20 let, do roku 2033.

Švédsko zase nedávno povolilo své atomové elektrárně zvýšit výkon a Itálie se zapojila do projektu výstavby elektrárny ve Francii. Další výstavbu atomových zdrojů už ohlásily Francie a Velká Británie, o prodloužení provozu své jaderné elektrárny rozhodlo nedávno Maďarsko.

V nejbližších letech chce přijmout rozhodnutí, zda stavět, také Slovensko a Česko. Velký boom se pak očekává za hranicemi Unie směrem na východ. Staví se v Rumunsku a v Rusku, rozhodnutí začít stavět již padlo na Ukrajině a v Bulharsku.

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Parní Albatros opraví soukromá firma. Třicet let ho pak bude moci provozovat

28. března 2024  12:31

Největší z parních lokomotiv patřící Českým drahám se dočká opravy a bude opět moci na trať. Na...

Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově

28. března 2024  12:17

Po loňském spuštění tzv. redistributivní platby, tedy dotace, při které se vyplácí 3 500 Kč na...

Zemřel nobelista a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman

28. března 2024  11:32

Ve věku 90 let zemřel izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, který získal Nobelovu cenu za...

Dražší než Costa Concordia. Pojistné škody za Baltimore jdou do miliard dolarů

28. března 2024  10:58

Zřícení mostu Francise Scotta Keye v americkém Baltimoru může podle analytiků stát pojišťovny...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...