Ve větrné elektrárně ve Věžnici se uskutečnil den otevřených dveří.

Ve větrné elektrárně ve Věžnici se uskutečnil den otevřených dveří. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

E jako Energiewende. Němci dali světu slovo za miliardy

  • 63
Němci se chlubí svou cestou k zelené energetice. Práci díky ní našly stovky tisíc lidí. Účet však platí německé domácnosti, kterým cena proudu stoupla o 40 procent.

Čísla jsou to hezká – 400 tisíc nových pracovních míst, z toho téměř 150 tisíc lidí v sektoru větrných elektráren. A vývoz německé elektřiny se navíc loni vyhoupl k rekordnímu objemu, když převýšil dovoz o dvě miliardy eur. Tato bilance je ve srovnání s rokem 2007 dvojnásobná.

Právě těmito argumenty se Němci snaží vylepšit obraz Energiewende, tedy odklonu od elektřiny z jaderných a uhelných elektráren směrem k zeleným zdrojům z větru a slunce. Tamní ministerstvo zahraničních věcí se jimi chlubí v inzerátech na významných evropských zpravodajských serverech, například na EurActiv.com.

Informační materiály však ukazují pouze část pravdy. Například zdůrazňují, jak zelená energie, která nyní tvoří 30 procent celkového objemu německé výroby, přispěla k poklesu velkoobchodních cen elektřiny na burzách zhruba na polovinu.

Prudké zdražení

Už však zapomínají doplnit, že německé domácnosti platí za kilowatthodinu o 40 procent víc než v roce 2007. Elektřinu prodražuje hlavně příspěvek na obnovitelné zdroje, který v Německu aktuálně činí 6,35 centu (1,7 koruny) za kilowatthodinu. Pro srovnání – v Česku ve stejném období stouply ceny pro domácnosti podle Eurostatu jen o 22 procent.

Ceny elektřiny

40 procent navíc platí Němci za elektřinu v porovnání s rokem 2007.

22 procent si za stejné období museli připlatit Češi.

Drahá elektřina vedle domácností zatěžuje i německé podnikatele (pro průmyslové podniky a firmy s velkou spotřebou však platí výjimky, od „zelené přirážky“ mají podstatné úlevy). A tradiční výrobci z jádra a uhlí, jako RWE či E.ON, naopak tvrdí, že při současných nízkých cenách na burze se jim jejich zdroje ani nevyplatí pouštět.

Nyní se zdá, že Němci dospěli k tomu, že podpora zelené energie je až příliš štědrá. Podle pravidel, které němečtí zákonodárci definitivně schválili v červenci, se má od příštího roku změnit systém financování obnovitelných zdrojů. Proti tomu současnému v něm přibudou tržní prvky.

Pevné výkupní ceny s garancí na 20 let nahradí pro nové větrné či solární parky tržní aukce. Povolení dostanou jen ti investoři, kteří budou po státu požadovat nejméně peněz na provoz svého zařízení (malé solární instalace, například solární panely, mají jet i nadále podle současného systému).

Jak Němci doplácejí na zelený proud

Stát bude moci díky aukcím také lépe kontrolovat počet nových zdrojů. Svých cílů na dosažení zelené energetiky se však Němci nevzdají. Do roku 2025 má z obnovitelných zdrojů pocházet 40 až 45 procent elektřiny, o deset let později 55 až 60 procent. A do roku 2050 má tento podíl činit nejméně 80 procent.

Je to jako první muž na Měsíci

Ostatně o důležitosti přemalování Německa na zeleno mluví opakovaně i klíčoví členové kabinetu. „Energiewende je německá obdoba americké snahy dostat prvního muže na Měsíc,“ prohlásil opakovaně ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Britové budují další větrný megapark. Investory láká štědrá podpora

Podle kritiků však ani aukce nevyřeší všechny neduhy, které s sebou Energiewende, na n iž Němci platí 20 miliard eur ročně, přináší. Stále totiž chybí dostatečně silné propojení mezi větrníky na severu a průmyslovými podniky na jihu Německa – na což doplácí i tuzemská přenosová soustava.

S rostoucím podílem zelených zdrojů se navíc nedaří snižovat podíl skleníkových plynů, protože uhelné elektrárny stále hrají důležitou roli. Navíc elektřina tvoří jen pětinu celkové spotřeby energie v Německu. A doprava či výroba tepla zatím ve snižování emisí příliš nepokročily.

Jak říká Clemens Fuest, šéf vlivného mnichovského think-tanku Ifo Institute, má Energiewende tři cíle: udržet dodávky elektřiny spolehlivé a bezpečné, učinit je cenově dostupnější a snížit emise o 95 procent mezi lety 1990 a 2050.

„A ani jednoho cíle nedosáhneme. Energiewende je od základu špatná. Vytvořili jsme centrálně plánovanou ekonomiku, která stojí na subvencích. Větrná i solární lobby nyní bojují za jejich udržení a pro politiky je velmi těžké jim čelit,“ říká Fuest.

Jak Němci doplácejí na zelený proud