Podle zdrojů Reuters ECB skupuje papíry se splatností dva roky a deset let. U obou typů dluhopisů dnes úroky přesáhly kritickou hranici sedmi procent.
Ekonomové oslovení iDNES.cz se shodují na tom, že skupování dluhopisů centrální bankou je jedinou cestou, jak jejich úroky vrátit na únosnou mez a zajistit, aby investoři zemi opět půjčovali. "S výnosy nad sedm procent je tržní financování pro italský stát prakticky uzavřené a bez přímých intervencí ECB nebudou soukromí investoři Itálii dál půjčovat," vysvětlil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš (více čtěte zde).
Jenže intervence centrální banky zatím zlepšení nepřinesla. Úroky u desetiletých dluhopisů sice mírně poklesly, stále se ale pohybují nad kritickou hranicí sedmi procent. U pětiletých dluhopisů se úroky vyšplhaly dokonce nad deset procent.
ECB italské dluhopisy odsává z trhu navzdory tomu, že ji od takového postupu zrazuje část jejích vlastních lidí. Letos například z vedení ECB kvůli soustavným nákupům dluhopisů zadlužených zemí eurozóny odstoupil šéf německé centrální banky Axel Weber. Na odchodu je i další německý zástupce Jürgen Stark. Ten sice uvedl jiné důvody odchodu, informované zdroje ale tvrdí, že pravým důvodem je nespokojenost s politikou ECB.
ECB ztratí na věrohodnosti, varují Němci
Svůj nesouhlas s intervencí ECB dnes dala najevo i rada ekonomických poradců německé vlády. Obává se, že ECB ztratí na věrohodnosti. "Program nakupování dluhopisů odstraňuje tržní disciplínu, ale nenahrazuje ji žádnou politickou disciplínou," uvedli poradci.
Rada zároveň navrhla nový způsob řešení dluhové krize. V případě, že záchranný fond EFSF s jeho nynější kapacitou 440 miliard eur (11,2 bilionu Kč) nebude stačit k zadržení nákazy dluhovou krizí, doporučují poradci, aby eurozóna přijala "pakt o umoření dluhů". V jeho rámci by vznikl společný fond, kam by členské země převedly své dluhy překračující hranici 60 procent hrubého domácího produktu a napříště by výši státního dluhu legislativně omezily na této hranicí.
Dluhy převedené do fondu by pak členské země splácely 20-25 let. Poradci předpokládají, že během několika let by byly ve fondu dlužní závazky v hodnotě 2,3 bilionu eur.
Německá kancléřka Angela Merkelová k návrhu uvedla, že by narážel na některé ústavní překážky a vyžadoval by změnu evropských smluv. Návrh by tak "prakticky nebylo možné realizovat", řekla Merkelová.
Růst největší evropské ekonomiky příští rok podle zprávy poradců zpomalí na 0,9 procenta z letošních tří procent. Rada tak předpovídá ještě nižší růst než vláda, která minulý měsíc snížila svůj odhad na jedno procento z předešlých 1,8 procenta.
