Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ECB vrhne na trh levné peníze. Výjimečným krokem chce oživit eurozónu

  14:49aktualizováno  16:34
Evropská centrální banka podpoří hospodářské oživení eurozóny nákupem vládních i podnikových dluhopisů. Do ekonomiky bude od března do konce září příštího roku pumpovat celkem 60 miliard eur (1,7 bilionu korun) měsíčně. Opatření kritizuje Německo, které nechce nést odpovědnost za rozhazovačné země eurozóny.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

ECB se k tzv. kvantitativnímu uvolňování - tedy kontroverznímu a výjimečnému opatření - odhodlala proto, že je to její poslední zbraň k zabránění deflace. Chce zastavit pokles cen, který zpomaluje ekonomický růst. Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria. 

S nákupy dluhopisů by měla ECB, resp. národní centrální banky v jednotlivých státech začít v březnu letošního roku a program by měl trvat do konce září 2016, tedy devatenáct měsíců. „Celkem by se tedy mělo do oběhu dostat dodatečných 1,14 bilionu euro,“ spočítal ekonom Deloitte David Marek.

 Rozhodnutí evropské centrální banky mírně předčilo očekávání na trzích. Očekávalo se, že ECB vrhne na trh o deset miliard měsíčně méně (tedy 50 miliard), než se nakonec odhodlala. 

Co je to kvantitativní uvolňování

Centrální banka skupuje státní dluhopisy své země (ECB dluhopisy zemí eurozóny). Toto „nalévání“ peněz do ekonomiky má podpořit ekonomický růst a zvednout inflaci. Nákup státních dluhopisů totiž hypoteticky tlačí dolů dlouhodobé úrokové sazby, čímž může zlevňovat úvěry v ekonomice. Vede to rovněž k oslabování měny, což zvyšuje konkurenceschopnost vývozu. Tento nástroj byl úspěšně použit v USA. V evropských podmínkách je ovšem výsledek mnohem nejistější, zdejší trh má totiž jinou strukturu - země eurozóny totiž nejsou tolik taženy půjčkami jako Amerika a domácnosti nejsou příliš zvyklé uchovávat své úspory v akciích.

Centrální banka už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Předchozí nástroje, jak deflaci zamezit, ale neměly valný úspěch. Pokud bude kvantitativní uvolňování úspěšné, mělo by zrychlit růst ekonomiky eurozóny a z deflace ji vyvést.

Zemím eurozóny by mělo opatření pomoct především v tom, že oslabí euro. Slabá měna totiž pomůže exportně výkonným členům eurozóny (Německo, Španělsko, Irsko) a těsně navázaným zemím, jako je ČR, vůči zbytku světa. Ostatní země Unie (které nemají euro) by měly kvantitativní uvolňování také pocítit, ale až se zpožděním.

Problém s kvantitativním uvolňováním má hlavně Německo. Takové opatření nepotřebuje a na sdílení rizik s problémovějšími členy EU může jen prodělat. „Němečtí politici nechtějí nést riziko a potenciální náklady nezodpovědné rozpočtové politiky v ostatních zemích eurozóny,“ vysvětlil David Marek.

Kvantitativní uvolňování je ale spojené s řadou rizik. Má sice povzbudit růst cen, je ale možné, že inflace takto vybuzená „tištěním a rozhazováním“ peněz se vymkne kontrole. V extrémním případě může vést i ke zhroucení měny. Nadbytek peněz může také vytvořit cenové bubliny, například na trhu nemovitostí či komodit.

„Naléhavé tlaky zemí jižního křídla na zahájení této akce ECB jsou jen další důkaz toho, že euro není dobrým ekonomickým, ale špatným politickým projektem,“ myslí si ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Prezident ECB Mario Draghi; listopad 2012.

Prezident ECB Mario Draghi; listopad 2012.

Ekonomové také upozorňují, že se tímto krokem jen odsunou problémy, které mají některé, zejména jižní země eurozóny, tedy neschopnost jejich vlád učinit reformy a splatit dluhy. „Mezi hlavní potřebné reformy patří méně ochrany a větší pružnost trhu práce, revize sociální politiky a celkové snížení výdajů v této oblasti, snížení zátěže pro firmy ze strany energetické politiky,“ míní ekonom Patria Tomáš Vlk.

Česko může na kroku ECB - pokud bude mít skutečně kýžený efekt - vydělat. Růst tuzemské ekonomiky je totiž silně svázán s vývojem v eurozóně. Čím lépe se jí bude dařit, tím lépe pro nás. Tedy bude-li pokračovat deflace v eurozóně, může do deflace sklouznout i česká ekonomika. „Opatření, jež zvrátí deflační situaci eurozóny, by přinesla prospěch i české ekonomice. Na hodnocení důsledku kroku centrálních bank je však vždy třeba vyčkat,“ připomněl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.