"Je absolutně nezbytné zlepšit verbální disciplínu," řekl Trichet. "V tak složitých a citlivých záležitostech jako jsou krize musejí vlády hovořit jedním hlasem," upozornil Trichet v rozhovoru s ekonomickým listem Financial Times Deutschland.
Na dotaz, jak evropské vlády dluhovou krizi zvládají, Trichet odpověděl, že by měly pracovat na konzistentním poselství. I když politici podle Tricheta krizi eurozóny nezvládají tak, jak by měli, euro prý v ohrožení není.
Ekonom: Eurozóna se musí rychle rozhodnout, zda chce pokračovat![]() |
Trichet rovněž zopakoval dřívější stanovisko ECB, že pokud některá země eurozóny skončí v platební neschopnosti, ECB už nebude moci její dluhopisy brát jako zástavu. "Pokud některá země skončí v platební neschopnosti, tak my už nebudeme schopni její státní dluhopisy přijímat jako běžnou a oprávněnou zástavu. V takovém případě by vlády musely samy intervenovat a ty věci napravit," řekl.
"Vlády by si pak musely dát pozor, aby byla eurosystému předkládána jen taková zástava, kterou může přijmout," upozornil Trichet v rozhovoru, který vyjde v pondělí. Eurosystémem ECB rozumí evropský systém centrálních bank, který zahrnuje jak Evropskou centrální banku, tak centrální banky v každé členské zemi eurozóny.
Řecké banky by bez peněz ECB zřejmě skončily
Trichet se ale nezmínil o možnostech, které by vládám zbyly, pokud by se o Řecko skutečně musely postarat a zajistit mu likviditu. Současná praxe je taková, že ECB dodává řeckým bankám hotovost a jako zástavu bere státní dluhopisy. Bez peněz od ECB by řecké banky patrně nepřežily.
Na otázku k nesouhlasu ECB s tím, že by soukromí věřitelé mohli přijít o část investic do řeckých dluhopisů, Trichet řekl, že úlohou sektoru obecně je poskytovat zasaženým zemím finanční prostředky prostřednictvím nákupu státních aktiv a investicemi do nich.
"Všude na světě platí, že nejlepší účast soukromého sektoru je ve formě přímých zahraničních investic, privatizace a co nejrychlejšího návratu ke spontánnímu financování přes trh," řekl Trichet.