Pokladní systém EET v jedné z hradeckých restaurací. (30. listopadu 2016)

Pokladní systém EET v jedné z hradeckých restaurací. (30. listopadu 2016) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Startuje EET pro hotely a restaurace. Co čeká na 40 tisíc podnikatelů?

  • 2220
Účet za každé pivo a jídlo, které si dnes dáte v restauraci, by měl zaevidovat stát. O půlnoci začal ostrý provoz EET, prozatím je povinná pouze pro podnikatele v ubytovacích a stravovacích zařízeních. Stát si slibuje, že přinese miliardy do rozpočtu a narovná podmínky v podnikání, kde dosud někdo daně platí a jiný ne. Jak systém funguje, sledujeme v on-line reportáži.

Je to historicky poprvé, co se hospodští, hoteliéři a poté i další podnikatelé a firmy svléknou do naha před finančními úřady. V Česku totiž začala povinnost hlásit všechny tržby v hotovosti státu, a to hned. Od prvního prosince se týká hospod, restaurací, kaváren, cukráren, hotelů a penzionů.

Za tři měsíce se pak připojí obchody a rok poté postupně další skupiny podnikatelů. Úřady jim totiž nevěří, že přiznávají, a hlavně, že daní všechny příjmy, které vydělají. Podle statistik Českého statistického úřadu se v Česku zatajuje skoro 170 miliard korun.

Až se do evidence v roce 2018 zapojí všichni podnikatelé, mělo by to přinést 18 ­miliard korun do rozpočtu navíc na daních a na pojistném, avizuje ministerstvo financí, které má zákon o elektronické evidenci tržeb na starosti. Evidence má podle něj pomoci nejen státu, ale i těm, kteří dnes platí daně poctivě a pro něž představují neplatiči nekalou konkurenci.

Vlády o zavedení registračních pokladen usilovaly od roku 1996 – ve volebním programu je dlouhá léta má sociální demokracie. První pokus v roce 2006 nevyšel. Po deseti letech už ano – od listopadu může 40 tisíc podnikatelů v odvětví stravování a ubytování účtenky zkušebně do systému posílat.

„Pilotní provoz je plynulý, bez výpadků ze strany finanční správy. Ani při zvýšeném náporu na systém žádné problémy nepředpokládáme,“ říká mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Do středečního odpoledne se se systémem propojilo přes 25 tisíc podnikatelů, celkem za listopad poslali 13,5 milionu účtenek.

Systém podle Petlachové odesílá podnikatelům potvrzení o evidenci účtenky do jedné sekundy, takže fronty se netvoří. „Teď to funguje, účtenka vyjede z pokladny během pár vteřin, bojím se ale, jak to bude, až se k tomu připojí všichni,“ říká paní R., majitelka cukrárny na Mělnicku, která zkušební provoz už čtrnáct dní využívá.

Ve středu jela Prahou protestní kolona podnikatelů, kterým se EET nelíbí:

Desetitisíce za pokladny

Většina podnikatelů z dotčených branží, které MF DNES oslovila, už má pokladny připravené. Většinou uvádějí, že za zavedení EET zaplatili řádově desítky tisíc korun. Zřejmě nejvíc pokladen se podařilo prodat operátorovi O2, hlásí jich deset tisíc.

Pro část podnikatelů je nová povinnost poslední kapkou pro rozhodnutí skončit. „Spočítali jsme si, že by nás pokladna a internet vyšly na dvacet tisíc korun, k tomu každý měsíc poplatky. To se nám nevyplatí, už teď živoříme, nejsme schopni zastavit pokles tržeb,“ říká pan J., který má krámek ve vsi se dvěma stovkami lidí na Bruntálsku. Má tři roky do důchodu a těšil se, že bude mít na penzi co dělat.

Ministerstvo financí původně slibovalo bezplatné řešení (mají ho na Slovensku), nakonec to nechalo na trhu. Řešení za symbolické peníze si tak zpravidla najdou jen ti podnikatelé, kterým informační technologie nejsou cizí. „Je neskutečné, co a za jakou cenu jsou obchodní zástupci schopní lidem nacpat, i když to nepotřebují,“ říká Magdalena Rezková, majitelka Hospody u Rezků v Jistebnici u Tábora.

Tři dny studovala, co a jak, a poté se rozhodla si aplikace stáhnout bezplatně z internetu na zakoupený tablet. Účtenky tisknout nebude a pošle je zákazníkům e-mailem nebo je odkáže na webovou stránku. To je podle metodiky finanční správy možné.

Personál kvůli EET někdy tápe

Řada majitelů malých hospod hlásí praktické problémy s EET. Byli zvyklí na ručně psané účty a stěžují si, že je běhání pro účtenky ke kase zdržuje. „Budeme potřebovat člověka navíc, abychom stihli kasírovat a roznášet jídlo,“ říká Jiří Brabec, majitel restaurace U Čámrse ve středočeské Cholupici.

Ne vždy si navíc personál s novým systémem poradí. „Mám starší zaměstnankyni, která v pohostinství pracovala celý život a baví ji to, ale sama mi řekla, že není schopna se s tím naučit,“ říká majitel ostravské hospody Dřysty v kisni Michal Kubíček.

Podnikatelé také řeší, zda a o kolik zdražit – zatím to vypadá, že EET ke zdražení využijí spíš větší podnikatelé ve městech, ti menší působící na venkově se bojí, aby je sousedé nenařkli z drahoty.

Řada podnikatelů nemá úplné informace, například nevědí, že ve stravovacích službách se snižuje DPH z 21 na 15 procent, což platí třeba i pro cukrárny. Nebo že musí mít v prodejně viditelně vyvěšenou cedulku s informací o tom, že prodávající je povinen vystavit kupujícímu účtenku pro EET. Jinak jim hrozí pokuta 50 tisíc korun.

Podnikatele i zákazníky ve zkušebním provozu také překvapuje, jak účtenka z některých jednodušších systémů pro EET vypadá – ze zákona totiž nemusí vůbec obsahovat podrobný výčet nakoupených položek, ale jen konečnou částku.