Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novým Suezským kanálem propluly první lodě. Egypt čeká na miliardy

  10:30aktualizováno  10:30
Egypt s velkou pompou otevřel novou větev Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem. Tamní vláda si od rozšíření stávajícího kanálu slibuje až 13 miliard ročně navíc. Vývoj růstu celosvětové ekonomiky těmto číslům ale nenahrává.

Přehlídkou vojenského letectva začalo ve čtvrtek v Egyptě slavnostní otevření nové větve Suezského průplavu, kterou Egypťané vybudovali za jediný rok. Přehlídky se ve vojenské maršálské uniformě zúčastnil prezident Abdal Fattáh Sísí, přítomni byli také pozvaní politici, mezi nimi francouzský prezident François Hollande. Ve svém projevu se Sísí věnoval také aktuálnímu dění a prohlásil, že jeho země porazí terorismus. Po jeho proslovu již novou větví průplavu propluly první nákladní lodě.

Prezident Sísí ve své řeči ocenil „obrovské úsilí“, které muselo být při výstavbě nové větve průplavu vynaloženo.

Druhá větev průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem umožní provoz v obou směrech zároveň a zkrátí cestu průplavem na zhruba polovinu.

Fotogalerie

Projekt hraje ústřední roli v plánech Sísího na oživení egyptské ekonomiky. Příjmy z provozování této nejrychlejší dopravní spojnice mezi Evropou a Asií by se podle oficiálních čísel měly zvýšit na nejméně dvojnásobek. Podle některých analytiků by ale projekt, jehož cena se odhaduje na více než osm miliard dolarů (200 miliard korun), nemusel splnit očekávání vzhledem ke skomírajícímu světovému obchodu.

Velká očekávání vzbuzují pochybnosti

Současná vláda očekává, že by nově vybudovaná větev mohla tamní ekonomice ročně přinést až 13 miliard dolarů. Počet proplouvajících lodí za den stoupne ze 49 na 97. Aby projekt dostál velkých očekávání, světová ekonomika musí růst tempem devíti procent, a to až do roku 2023. Nyní je zhruba na třech procentech.

Výnosovosti projektu by také mohlo uškodit rozšíření Panamského kanálu, ke kterému dojde příští rok. Egyptská ekonomika rostla od července 2014 do letošního března tempem čtyř procent, uvedla investiční banka Pharos Holding, přičemž poznamenala, že za růstem stály převážně investice do rozšíření kanálu.

Další pochybnosti vzbuzuje skutečnost, že ani po rozšíření nebudou kanál moci používat větší plavidla než tomu bylo doposud. Oproti roku 2008 kanálem navíc promlouvá o 20 procent méně trajektů. Vláda by v případě, že by provoz na kanálu rapidně stoupl, musela do infrastruktury investovat další prostředky.

Simon Kitchen z investiční banky EFG-Hermes pro agenturu Bloomberg poznamenal, že egyptská vláda bude muset lodím a přepravním společnostem udat důvod, proč by měly kanál více využívat. Měla by postavit dodatečně postavit továrny a další zařízení. Strategie „postavte to a oni přijdou“ podle Kitchena nestačí.

Na rozšíření kanálu dohlížela egyptská armáda a podílelo se na něm 400 soukromých firem. Celkem 25 000 pracovníků stavbu realizovalo za jeden kalendářní rok. Původně se přitom předpokládalo, že rozšíření námořní tepny potrvá tři roky.

Kromě vybudování nového 35kilometrového kanálu byl o 37 kilometrů rozšířen a částečně prohlouben původní průplav. Doba průplavu kanálem se tak sníží z 18 hodin na 11.

Pompézní ceremonie

Přehlídka k otevření nové větve kanálu byla po všech směrech pompézní. Sísí a jeho hosté pluli na jachtě kanálem, jehož břehy zdobily egyptské vlajky. Lidé z břehů mávali, ženy tančily v tradičních krojích.

Nad loděmi doprovázejícími jachtu Al-Mahrúsa, která přepravovala francouzskou císařovnu Evženii při slavnostním otevření nově postaveného kanálu v roce 1869, přelétávala vojenská letadla. Byly mezi nimi i francouzské stíhačky Rafale, které Egypt nedávno koupil, a také osm strojů F-16 nakoupených v USA. Sto padesát let stará Al-Mahrúsa je nyní prezidentská jachta a jako první vplula do Suezského kanálu roku 1869 a teď znovu jako první plavidlo proplula novou větví.

Mezi Sísího hosty byly také premiéři vlád Ruska a Řecka Dmitrij Medveděv a Alexis Tsipras, dále bahrajnský král šajch Sallmán bin Hamad bin Ísá Chalífa a kuvajtský emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah. Ceremonie se dokonce zúčastnil zástupce severokorejského lídra Kim Čong-una Kim Yong Nam.

Rozšířený Suez má negativní dopad na Středomoří

Suezský kanál už ve své původní podobě znamenal ekologickou zátěž pro obě moře a přidaná trasa tento problém ještě prohloubí. Kanál nemá žádná zdymadla ani bariéry. Hladina Rudého moře je o něco výš než hladina Středozemního moře, takže rudomořská voda proudí Suezem směrem do Středozemního moře a unáší s sebou rudomořské organismy.

Ve Středozemním moři nyní žije 447 druhů živočichů, které se původně vyskytovaly jenom v Rudém moři. Ty dříve zadržovala slaná jezera, která ale kvůli postupnému rozšiřování kanálu ztratila svou původní slanost a přestala mít filtrační funkci.

Někteří „přesídlenci“ jsou nevítaní, například medúzy, které se ve Středozemním moři rozmohly v nebývalém množství. V moři se také rozšířili jedovatí čtverzubci, kvůli kterým skončili někteří lidé v nemocnici. Odhaduje se, že tento dravý druh navíc loni připravil turecké rybáře o úlovky v hodnotě deseti milionů dolarů.

Nežádoucím ekologickým dopadům by se dalo předejít vybudováním zdymadel nebo obnovením solných vodních bariér. Samotní vědci, kteří na poškození biodiverzity ve Středozemním moři upozorňují, se ale schodují na tom, že by takové řešení bylo nákladné.

Politické důvody

Prezident Sísí si kromě ekonomického přínosu od rožšíření kanálu slibuje posílení svého obrazu v Egyptě i ve světě. Sám projekt prezentuje jako „egyptský dárek světu“. V zemi již ale zaznívají hlasy, že vláda měla peníze vynaložit na sociální projekty či jiné investice do infrastruktury.

„Historie ukáže, že Egypt stál tváří v tvář té nejnebezpečnější teroristické ideologii,“ uvedl Sísí ve svém projevu k otevření kanálu. „Bojujeme s nimi a porazíme je,“ dodal ve zjevné narážce na islamisty, kteří stojí za množstvím útoků, ke kterým nyní v zemi dochází.

Po svržení prezidenta Muhammada Mursího do země začaly také přitékat investice z dalších zemí arabského světa. Především potom z emirátů jako Dubaj, Katar nebo Abú Dhabí. Finanční pomoc obnovily i Spojené státy.

Rozšíření suezského průplavu
Autoři: ,


Témata: Příjem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.