Záchrana evropských bank stála už 100 bilionů korun

Záchrana evropského bankovního systému, kterému hrozil po vypuknutí krize na podzim roku 2008 kolaps, už stála lidi a firmy platící v Evropské unii daně 3,9 bilionu eur. To je v přepočtu téměř 100 bilionů korun, o něž jsou rozpočty zemí EU plněné daňovými poplatníky lehčí. Včera europoslanci potvrdili přísnější metr na odměny bankéřů.

Manažeři či obchodníci finančních institucí budou moci získat v hotovosti a hned maximálně 30 procent odměny. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

V Evropském parlamentu záchranu vyčíslila europoslankyně Arlene McCarthyová při příležitosti prezentace změn, které mají tvrdě omezit bonusy bankéřů. "Jen v Británii samé byla podpora 1,2 bilionu liber – tedy téměř stejně jako roční HDP země," uvedla McCarthyová.

Politici proto momentálně hledají různé cesty, jak zpřísnit kontrolu bankéřů, aby se krize neopakovala, a ještě lépe: jak dostat alespoň část peněz zpět.

Oázou klidu je z tohoto pohledu pro banky zatím Česko, které nemuselo vynaložit na záchranu bank ani korunu (odbylo si to na konci devadesátých let, kdy krize bankovního sektoru stála stát několik stovek miliard korun).

Přísněji na bonusy

Manažeři a obchodníci bankovních domů a finančních institucí budou moci získat v hotovosti a hned maximálně 30 procent odměny.
Výplata zbylé části by měla být rozložena na několik dalších let.
V případě běžných bonusů se pozdržení výplaty bude týkat nejméně 40 procent odměny, u největších transakcí až na 60 procent.
Důvodem je odrazování bankéřů od rizikových operací.

Vláda tedy nemá tendence jít krvežíznivě či populisticky po bankách, a dokonce se jich i zastává. Česko je společně s Itálií jedinou zemí, která na ně nechce uvalit nové daně. V rámci Evropské unie se totiž uvažuje o dani z rizikových finančních transakcí, ale některé země, jako je například Británie, připravují i zdanění jejich aktiv.

Bankéři nedostanou své bonusy okamžitě v plné výši

Přesto se ani Česku nevyhne větší regulace odměn bankéřů, kterou včera posvětil Evropský parlament. Podle základních obrysů, které se pravděpodobně budou lišit země od země a budou také záležet na velikosti transakcí, budou muset bankéři oželet část svých okamžitých odměn.

Manažeři či obchodníci finančních institucí budou moci získat v hotovosti a hned maximálně 30 procent odměny. Vyplácení části bonusu bude navíc muset být rozloženo na několik let.

V případě běžných bonusů se pozdržení výplaty bude týkat nejméně 40 procent odměny, a to na dobu nejméně tří až pěti let. U velkých bonusů se bude vztahovat dokonce na 60 procent částky.

Vše směřuje k tomu, aby bankéři méně riskovali a nesoustředili se jen na okamžitý zisk s heslem "po nás potopa". Opatření, které by mělo od příštího roku platit v celé Unii, se inspirovalo některými národními regulacemi, například Británií.

Podle Jakuba Haase z tiskového oddělení českého ministerstva financí již implementace této směrnice EU do českého právního řádu začala, nyní je třeba novelizovat zákon a příslušnou vyhlášku ČNB.

Česká národní banka je pochopitelně k takové regulaci chladná. "Podrobnosti odměňování by dohledové orgány neměly ani regulovat, ani kontrolovat a neměly by ani vynucovat dodržování takové regulace," uvedl včera šéf komunikace ČNB Marek Petruš pro MF DNES s tím, že dohledové orgány by se měly soustředit na dodržování základních principů.

Je také otázka, nakolik bude regulace úspěšná a nakolik se jí dokážou bankéři vyhnout. Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky bude možné nová pravidla snadno obejít. "V mých očích se jedná spíše o akt, který má ukázat, že evropská legislativa něco v této věci činí," řekl pro ČTK Hatlapatka.