V budoucnu by pošta podle ministra mohla nabízet služby většímu počtu než jen deseti milionům tuzemských zákazníků. "Konkrétní místo a partnera říci nemohu," dodal Langer. Ministr zopakoval, že o případné privatizaci pošty by měla vláda rozhodovat až po její transformaci a změně struktury.
Pošta nedávno přijala strategii pro příštích pět let. Ta počítá nejen se změnou právní formy, ale s komplexní transformací z provozní na obchodně orientovanou firmu. Podle generálního ředitele Karla Kratiny poštu čeká posílení manažerského týmu a změna vnitřní kultury.
Změní se síť poboček i způsob doručování
Zároveň by se mělo změnit rozmístění některých poboček a měla by se optimalizovat přepravní a IT síť. Z některých míst by měly málo vytížené pobočky zmizet, a naopak nové pošty by měly vznikat u obchodních center nebo v nových obytných aglomeracích.
Doručování v místech rušených poboček chce firma zajistit například motorizovaným rozvozem nebo ve spolupráci s dalšími subjekty.
Celkem 60 procent výnosů pošty pochází od firem a 30 procent od státní správy. Desetinu tvoří fyzické osoby. Pošta provozuje 3 400 poboček, což představuje pátou nejhustší síť v Evropě. Zaměstnává 37 400 lidí a ročně doručí miliardu zásilek.
