Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ekonom: Rozpočtová disciplína eurozóny se zlepší, ale nebude to hned

  15:15aktualizováno  17:00
Lídři EU se shodli na zpřísnění rozpočtové disciplíny. Dohodu o záchraně eura odsouhlasilo všech 17 zemí eurozóny. Podle ekonoma Petra Zahradníka to zajistí rozpočtovou disciplínu států, ale bude to trvat roky.

Ekonom Petr Zahradník | foto: Stanislav PeškaČTK

"Na papíře lze vyrovnanost rozpočtů nakreslit velmi jednoduše; v reálném životě to však znamená změnit a zpřetrhat mnohé zavedené vazby a vztahy, které se vytvářely desetiletí. Je to o změně myšlení, tlaku a vymahatelnosti těchto pravidel," uvedl v chatu se čtenáři iDNES.cz Zahradník.

Odpovědi Petra Zahradníka čtěte zde

K novým fiskálním pravidlům se hlásí všechny členské státy eura. Podle Zahradníka je to hlavně proto, že skončila doba, kdy finanční trhy nakupovaly státní dluhopisy automaticky.

"Změna myšlení a změna postoje, doprovázená ztrátou trpělivosti, ukazují, že se ucho tohoto džbánu utrhlo a vytváří se tak bolestný prostor pro to, aby se fiskální disciplína posílila. Ale nebude to hned," uvedl dále ekonom.

Eurozóna musí uklidit rozpočtový a ekonomický "svinčík"

Pro záchranu eura je podle něj klíčový jednotný postup. Eurozóna bude muset držet za jeden provaz, posílit disciplínu a uklidit si onen rozpočtový a ekonomický "svinčík", který po mnohých státech zůstává.

"Nedohodnou-li se na společném postupu, tak v zásadě deklarují, že pro ně není měnová a v zásadě ani ekonomická integrace dostatečnou hodnotou a dojde k některému z řady scénářů rozpadu společné měnové oblasti," míní ekonom.

To se může projevit vyloučením nejslabších nebo naopak vystoupením nejsilnějších a nejodolnějších států, které by si vytvořily novou silnou eurozónu.

"Extrémním případem by byl návrat k 27 měnám; za daných okolností v době krize bych si dokázal představit ještě daleko větší chaos a nejistotu, než vidíme dnes," píše Zahradník.

Větší kontrolu vítá celá eurozóna

Evropští politici se předběžně dohodli na tom, že rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.

Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy všech členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.

Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, postihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.

S novými pravidly a vytvořením fiskální unie souhlasilo všech sedmnáct zemí platících eurem. Ze zemí Unie, které eurem neplatí, je zásadně proti pouze Velká Británie. Zbývajících devět států včetně Česka si vzalo čas na rozmyšlenou.

Petr Zahradník

Je ekonomický expert, analytik a konzultant specializující se na problematiku Evropské unie. V současnosti je projektovým manažerem a konzultantem EU Office České spořitelny. V roce 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

V devadesátých letech působil mimo jiné v Ústavu pro evropská a mezinárodní studia při Úřadu lucemburské vlády a v Mezinárodním ústavu pro analýzu aplikovaných systémů v rakouském Laxenburgu. Působil více než sedm let jako makroekonomický analytik v soukromých společnostech - Conseq Finance a Patria Finance. V letech 1995 až 1999 působil také jako konzultant Kanceláře prezidenta republiky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aukrorobot.cz
Aukro nefunguje, jak má. Nový systém má díry a péče o klienty je pomalá

Aukro, největší obchodní portál v Česku, změnilo majitele a platformu, na které fungovalo. Pro uživatele to ale nedopadlo dobře. Doposud spokojené prodejce...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.