Ekonomice se vrací bývalá síla

P r a h a - Domácí ekonomika se vrátila k výkonnosti, jakou měla v roce 1997. A to je úspěch, soudí odborníci. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl hrubý domácí produkt o nevídané 4,4 procenta. Česká republika tak zaznamenala nejvýraznější vzestup za poslední čtyři roky. Oživení má navíc zdravý základ: výrazně ho ovlivnil vzestup investic a růst vývozu. "Poprvé se podařilo dosáhnout růstu investic, naopak spotřeba domácností i vlády rostou přiměřeně," řekl premiér Miloš Zeman.

Zároveň však varoval: "Možná vás překvapím, ale výsledek bych nepřeceňoval a varuji před nějakým ukvapeným jásáním.
Výchozí srovnávací základna byla poměrně nízká, první čtvrtletí minulého roku bylo dnem ekonomického propadu." Klíčový podíl, více než poloviční, měl na vzestupu ekonomiky vývoz, tedy zájem zahraničních zákazníků o výrobky domácích firem. "Je to pozitivní trend.
Upřímně řečeno, ve chvíli, kdy ekonomika zemí Evropské unie, našeho největšího obchodního partnera, roste o tři až čtyři procenta, jsme i my k růstu 'odsouzeni'," míní Ondřej Schneider, ekonom Patria Finance. S výsledky ekonomiky je spokojena i Česká národní banka.
Růst HDP tak doplnil sérii příznivých změn. Už několik měsíců míří do země cizí investice, ceny rostou pomalu a klesá nezaměstnanost. 

Ekonomové věští trvalé oživení
Nečekaně vysoký růst domácího produktu, který se v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání zvýšil o 4,4 procenta, je příslibem pro trvalé oživení ekonomiky. K růstu totiž po několika letech přispívají všechny složky jak na straně domácí poptávky, tak vývoz. "Současný růst je vyrovnaný a ekonomice nehrozí, že bude vykoupen deficitem běžného účtu," říká například viceguvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Jinými slovy, ekonomiku by nemělo postihnout přehřátí známé z poloviny devadesátých let, jehož důsledkem byla několikaletá ekonomická a politická krize. Jako jeden z mála nehovoří o možném delším oživení šéf sněmovny Václav Klaus. "Jde pouze o standardní cyklický vývoj," uvedl.

INVESTICE VÝRAZNĚ ROSTOU
Zřejmě nejpříznivější jsou reakce ekonomů na růst investic jež se meziročně zvýšily o 1,2 procenta. To je v této kolonce první kladné číslo po dlouhých jedenácti čtvrtletích propadů. A zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku kromě trvale rostoucího přílivu kapitálu z ciziny statistici zaznamenali nárůst firemních investic do strojů, nyní rostou už i investice ve stavebnictví.
Tento růst je přitom jednoznačně podle ekonomů spjat právě s přílivem zahraničních investorů, kteří stavějí v zemi jednu továrnu na zelené louce za druhou. Letos od ledna do června přišlo do země šestnáct nových investorů, když za celý loňský rok jich bylo šestadvacet. "První investoři, kteří začali ve velkém přicházet do země od roku 1998, kdy byl přijat systém vládních pobídek, již dávají vydělávat stavebním firmám. Hlavní vlna staveb nových továren nás ale teprve čeká," říká šéf vládní agentury Czechinvest Martin Jahn. Podle stavebních odborníků se začíná příznivě promítat i vliv státních a městských zakázek, jako je stavba pražského metra.
Přesto země zůstává daleko za zeměmi EU, kde investice vzrostly v prvním čtvrtletí meziročně o 5,3 procenta. "Evropa masivním investováním chce dohnat ekonomiku USA, my bohužel zůstáváme pozadu," říká ekonom ČSOB Josef Kovalovský.

DALŠÍ MĚSÍCE PŘINESOU ZPOMALENÍ
Vysoký přírůstek HDP z prvního čtvrtletí se podle analytiků a vládních i opozičních ekonomů nebude zřejmě v dalších obdobích roku opakovat. Hlavním důvodem je skutečnost, že první čtvrtletí mělo o dva pracovní dny více než stejné období loni a další den přibyl díky přestupnému roku.
"Opticky výsledek HDP vyvolává o něco optimističtější dojem, než je realita," uvedl premiér Miloš Zeman.
V odhadech hrubého domácího produktu pro letošní rok přesto některé, zejména soukromé instituce udělají korekce. "Lze předpokládat, že dosavadní prognózu, která předpokládá růst o 1,5 procenta, budeme revidovat směrem nahoru," uvedl náměstek ministra financí Jan Mládek. ČSÚ je konzervativní - drží odhad na 1,4 procenta, ČNB pak rovněž ponechá 1,5 procenta.

KORUNA POSÍLILA
Na zveřejněné údaje reagovala koruna hned po ránu, když z hranice 36 korun za euro posílila až na 35,80 za euro. Odpoledne pak mírně klesla a uzavřela na 35,83 za euro. Vůči americké měně posílila z úvodních 38,40 na 38,30 koruny za dolar. ČNB zůstává klidná a nechystá změnu úrokových sazeb.