Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obezita má globální ekonomický dopad. Na vině jsou i zemědělské dotace

  12:00aktualizováno  12:00
Epidemie obezity je nejen zdravotním, ale už i ekonomickým tématem, a to v globálním měřítku. Odhaduje se, že obezita stojí celosvětové hospodářství dva biliony dolarů nebo 3 procenta HDP ročně. Podle ekonomů jde o selhání trhu. Pomůže jedině zásah státu, míní autor komentáře pro britský deník Guardian Martin Cohen.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Pro jednotlivce je možnost zvolit si, co budou jíst, horlivě střežené privilegium, ovšem pro ekonomy se jedná o selhání trhu, píše editor magazínu Filozof Martin Cohen pro britský The Guardian.

Dopady epidemie jsou velké a zasahují do sociálních věd, biologie i technologií. Vezměme si například jezdění autem, píše Cohen. Snížením denní fyzické aktivity se řidičům snižuje také potřeba příjmu živin o 300 kalorií denně, čemuž zhruba odpovídá třeba jedna oplatka Mila.

V USA zuří boj o zdanění sladkého pití. Někde už ho rovnou zakázali

Realita však vypadá jinak. Kdyby u jídelního stolu fungovaly principy trhu, museli by lidé dělat racionální výběr, tedy znát, kolik energie potřebují a kolik přijímají. Ani jedno z toho ale mnoho lidí neřeší.

Vina za obezitu se v průběhu času dávala skoro všemu: cukrům, bílkovinám, tukům, škrobům, rychlému občerstvení, domácí stravě i svačinám. V 50. letech minulého století například převládala teorie, že tlustí jsou lidé po konzumaci tuku. K udržení apetitu na uzdě měl pomoct cukr.

Výrobci jídla každopádně rádi odmítají verzi, že za obezitu může jen strava a zdůrazňují i další faktory, jako je pohyb apod.

Teď je však v hledáčku politiků zmíněný cukr. Objevují se různé návrhy, jak na rizika slazeného jídla upozornit - od varovných nálepek s kalorickými hodnotami po informační panely. Vážně se uvažuje o tom, že jídlo s přidaným cukrem se zatíží speciální daní, stejně jako se to stalo u tabákových výrobků.

Souhlasili byste s tím, aby jídlo s přidaným cukrem bylo zatíženo speciální daní?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. prosince 2016. Anketa je uzavřena.

Ano 3426
Ne 2361

Podle profesora Kevina Fentona z anglického institutu veřejného zdraví existují praktická řešení, čímž myslí odstranění cukru z koláčů, sušenek a pudinků a dalších sladkých pokrmů. Ale tato jídla nejsou přece sladká náhodou, podotýká autor komentáře Martin Cohen. Sladká chuť je to, co na nich mámě rádi. To by bylo jako odstranit sůl z bramborových lupínků.

Proč se dotuje sója a kukuřice?

Spotřebitelské rozhodování je zkreslováno i vládními kroky, jako jsou masivní programy na podporu zemědělství, které v současné době nahrávají spíš rychlému občerstvení než zdravému stravování. Na podporu nezdravé bufetové stravy jdou prostřednictvím zemědělských dotací na sóju, kukuřičný sirup s vysokým obsahem glukózy a další produkty biliony dolarů.

Kancelářská práce může zabíjet stejně jako cigarety, tvrdí studie

Jak podotkl americký ekonom Richard McKenzie, za nárůst obezity může ve velké míře volná ruka trhu. Například fast-food je levnější částečně díky mechanizaci a zčásti protože lidé, kteří ho vyrábějí, jsou placeni čím dál méně. Zároveň ty samé ekonomické síly, které v 60. letech minulého století vytlačily ženy z kuchyní do zaměstnání, nutí rodiny kupovat polotovary, jíst venku nebo si dávat (zpravidla kalorické) svačiny.

Když selže trh, měl by zasáhnout stát. Podpora zemědělství by měla být přesměrována od dotací na nezdravé potraviny na produkci těch zdraví prospěšných. Nízké platy, na kterých stojí fast-foodové restaurace, by se měly stát minulostí. A náročná příprava „skutečného jídla“ v kavárnách a restauracích by se měla dočkat daňového zvýhodnění, například nulové DPH, míní editor Filozofa.

Podle Cohena je tržní zásah jediným způsobem, jak vyřešit to, co se v ekonomických i sociálních termínech stalo opravdovou krizí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.