V zemích eurozóny vzrostl HDP o 3,3 procenta po tempu 2,7 procenta v předcházejícím čtvrtletí.
Nejvíce k příznivým ekonomickým výsledkům EU přispělo Estonsko, jehož meziroční tempa růstu v celém roce překračovala jedenáct procent. Dařilo se také Slovensku, které oznámilo více než osmiprocentní růst (více zde), a Lotyšsku (7 procent).
Rozjetou evropskou ekonomiku naopak brzdil pomalý růst francouzského (2,2 procenta) a nizozemského hospodářství (2,7 procenta). O mnoho lépe si nevedla ani Británie, Belgie a Itálie (shodně 2,9 procenta). Údaje za některé státy včetně Česka nicméně chybí. Čeští statistici mají přinést výsledky v pátek.
Úroveň jako za Gorbačova?
V ekonomickém souboji mezi Evropou a USA vyhrála Evropa, protože americký HDP vzrostl meziročně pouze o 3,1 procenta. Japonská ekonomika dokonce zaznamenala meziroční růst o 2,3 procenta.
Při porovnání úrovně HDP na hlavu má ale Evropa ještě hodně co dohánět. Podle studie asociace Eurochambers, která sdružuje průmyslové a jiné podniky z celé EU, překonaly USA současnou průměrnou úroveň HDP na hlavu v Unii již v roce 1985. Američané tak byli stejně bohatí jako současní Evropané například dva roky před Gorbačovovou perestrojkou.
Při srovnání výdajů na vědu a na zaměstnanost je přitom propast mezi evropským společenstvím a světovou mocností číslo jedna ještě hlubší. Tady Evropané ztrácejí zhruba 30 let. Statistika působí zajímavěji při srovnání s takzvaným Lisabonským programem, který EU přijala v roce 2000 a který jí měl pomoci dohnat USA do roku 2010. Na ambiciózní cíl už ale nezbylo než zapomenout.
Na výsledcích mají svůj podíl noví, a také chudší členové Unie. Ti sice Unii ohromují tempy růstu, kterým mohou vyspělé země stěží konkurovat, pro EU nicméně "chudší příbuzní" znamenají také ekonomickou zátěž. Zaostávají navíc i ve výdajích stávají na zaměstnanost a vědu.
EU by v příštích letech mohlo pomoci všeobecně očekávané zpomalení americké ekonomiky, ale i tak bude snaha dohnat, nebo se alespoň přiblížit USA, zřejmě nad síly evropské ekonomiky.
Nadějí EU jsou investice a vývoz, které měly podle statistiků na výrazném zrychlení největší podíl. Statistici zaznamenali meziroční růst investic ve výši 1,5 procenta. Vývoz se oproti loňskému roku zvýšil o 8,6 procenta, zatímco tempo vývozu se zrychlilo o sedm procent.
Pokud podle Eurochambers poroste ekonomika Spojených států v příštích letech dvouprocentním tempem a ekonomika EU tempem tříprocentním, EU se na svého "soka" dotáhne někdy kolem roku 2045. Šanci Evropa má. Za celý rok 2006 ekonomika EU expandovala o 2,9 procenta po předloňském zvýšení o 1,7 procenta. Růst eurozóny zrychlil na 2,6 procenta z 1,4 procenta v roce 2005.
