Zvyšovalo se i tempo stavební výroby. Obě tyto dobré zprávy podtrhují nedávná optimistická čísla, hovořící o rostoucím exportu i o tom, že domácnosti stále více nakupují. To vše doplňuje klesající dubnová nezaměstnanost.
Podle odborníků je i další důvod k optimismu. Produktivita práce roste dvoucifernými čísly, zatímco reálné mzdy v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o tři procenta a ve stavebnictví dokonce klesly. Přitom právě vysoký růst mezd a pokles výroby byly jednou z hlavních příčin ekonomické krize. "Stále ale mzdy v průmyslu v posledních dvou měsících rostou rychleji, než jaké bylo očekávání," varuje analytik Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.
Premiér Miloš Zeman vidí hlavní příčinu oživení ve vysokém přílivu přímých zahraničních investic. Další zlepšení podle něj nastane poté, co se v praxi začnou projevovat klíčové hospodářské právní normy - zejména zákon o veřejných dražbách a novela bankrotového zákona. "Díky výkonnosti a nyní i růstu ekonomiky jsme při integračním procesu do EU na tom spolu se Slovinskem nejlépe," řekl včera Zeman.
Patrné známky oživení české ekonomiky přiznala i pravidelná hodnotící zpráva Mezinárodního měnového fondu. "Otázkou zůstává, zda se toto stále křehké oživení dokáže rozvinout v trvalý neinflační růst," varoval v minulých dnech šéf mise MMF Masahiko Takeda. Rovněž ekonomové ODS i analytici jsou zatím v hodnocení dalšího vývoje opatrní.
"Vláda do ekonomiky pouští peníze díky rozpočtovým schodkům, a jestli se tyto peníze nespotřebují neefektivně, se prokáže až za delší čas," tvrdí místopředseda ODS Miroslav Beneš.
Analytik Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek pak míní: "Nedávné zveřejnění značného poklesu míry nezaměstnanosti je na jednu stranu známkou zvýšené tvorby nových pracovních míst.
Na druhou stranu může ale být projevem zpomalení restrukturalizace velkých podniků." Průmyslová výroba v zemi roste již od od loňského listopadu, poslední březnový nárůst o 5,2 procenta je nejvyšší. A to navíc v březnu byl stejný počet pracovních dní jako před rokem, zatímco jen o málo horší lednová a únorová čísla byla opticky vylepšena tím, že tyto měsíce měly o jeden pracovní den více. Stále však průmysl není schopen produkovat tolik, co v roce 1998, loni v březnu totiž zaznamenal téměř desetiprocentní propad. Tržby průmyslových výrobců vzrostly letos v březnu podle ČSÚ v meziročním srovnání o 7,9 procenta, počet zaměstnanců se snížil o 4,3 procenta, tedy o dvaapadesát tisíc lidí.
Průměrná mzda byla padesát korun nad třináctitisícovou hranicí.
Růst průmyslu má podle ekonomů tři hlavní důvody - příchod zahraničních investorů, kteří vytvářejí nová pracovní místa, zahraniční poptávka po českém zboží daná zejména oživením v zemích EU a částečně i klesající kurs koruny, který nahrává exportérům.
"Poslední dva faktory mohou pominout, a proto je důležité zachování vysokého přílivu investic," soudí Marek Ratkovský z České spořitelny. Loni v zemi investoři utratili 5,1 miliardy dolarů. "Letos očekáváme ještě vyšší číslo," uvedl premiér Zeman.
Z jednotlivých odvětví rostl nejrychleji dřevozpracující průmysl, výroba elektrických a optických přístrojů a tradičně díky firmě Barum i gumárenství. Finanční ředitel největšího tuzemského výrobce nábytku Jitona Soběslav Jiří Lexa tvrdí, že za razantním růstem dřevozpracujícího průmyslu je i zájem zahraničních obchodníků o české výrobky.
"My nyní najíždíme na dvousměnný a někdy i třísměnný provoz, sedmdesát procent nábytku exportujeme a nedávno jsme poprvé museli zvyšovat kapacity novou investicí," říká.
Ještě nikdy nebyl růst produktivity práce ve stavebnictví tak vysoký jako v posledních dvou měsících - v meziročním srovnání to byl v únoru nárůst o 15,1 procenta a v březnu o 13,8 procenta.
Naopak klesá počet zaměstnanců a reálná mzda, v březnu o 2,4 procenta, což je podle ekonomů známka, že stavebnictví prochází výraznou restrukturalizací.
Dalším důkazem je, že stavební výroba v celku vzrostla v březnu o 6,5 procenta, ale malé firmy do sto zaměstnanců zaznamenaly pokles.
Podle odborníků je i další důvod k optimismu. Produktivita práce roste dvoucifernými čísly, zatímco reálné mzdy v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o tři procenta a ve stavebnictví dokonce klesly. Přitom právě vysoký růst mezd a pokles výroby byly jednou z hlavních příčin ekonomické krize. "Stále ale mzdy v průmyslu v posledních dvou měsících rostou rychleji, než jaké bylo očekávání," varuje analytik Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.
Premiér Miloš Zeman vidí hlavní příčinu oživení ve vysokém přílivu přímých zahraničních investic. Další zlepšení podle něj nastane poté, co se v praxi začnou projevovat klíčové hospodářské právní normy - zejména zákon o veřejných dražbách a novela bankrotového zákona. "Díky výkonnosti a nyní i růstu ekonomiky jsme při integračním procesu do EU na tom spolu se Slovinskem nejlépe," řekl včera Zeman.
Patrné známky oživení české ekonomiky přiznala i pravidelná hodnotící zpráva Mezinárodního měnového fondu. "Otázkou zůstává, zda se toto stále křehké oživení dokáže rozvinout v trvalý neinflační růst," varoval v minulých dnech šéf mise MMF Masahiko Takeda. Rovněž ekonomové ODS i analytici jsou zatím v hodnocení dalšího vývoje opatrní.
"Vláda do ekonomiky pouští peníze díky rozpočtovým schodkům, a jestli se tyto peníze nespotřebují neefektivně, se prokáže až za delší čas," tvrdí místopředseda ODS Miroslav Beneš.
Analytik Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek pak míní: "Nedávné zveřejnění značného poklesu míry nezaměstnanosti je na jednu stranu známkou zvýšené tvorby nových pracovních míst.
Na druhou stranu může ale být projevem zpomalení restrukturalizace velkých podniků." Průmyslová výroba v zemi roste již od od loňského listopadu, poslední březnový nárůst o 5,2 procenta je nejvyšší. A to navíc v březnu byl stejný počet pracovních dní jako před rokem, zatímco jen o málo horší lednová a únorová čísla byla opticky vylepšena tím, že tyto měsíce měly o jeden pracovní den více. Stále však průmysl není schopen produkovat tolik, co v roce 1998, loni v březnu totiž zaznamenal téměř desetiprocentní propad. Tržby průmyslových výrobců vzrostly letos v březnu podle ČSÚ v meziročním srovnání o 7,9 procenta, počet zaměstnanců se snížil o 4,3 procenta, tedy o dvaapadesát tisíc lidí.
Průměrná mzda byla padesát korun nad třináctitisícovou hranicí.
Růst průmyslu má podle ekonomů tři hlavní důvody - příchod zahraničních investorů, kteří vytvářejí nová pracovní místa, zahraniční poptávka po českém zboží daná zejména oživením v zemích EU a částečně i klesající kurs koruny, který nahrává exportérům.
"Poslední dva faktory mohou pominout, a proto je důležité zachování vysokého přílivu investic," soudí Marek Ratkovský z České spořitelny. Loni v zemi investoři utratili 5,1 miliardy dolarů. "Letos očekáváme ještě vyšší číslo," uvedl premiér Zeman.
Z jednotlivých odvětví rostl nejrychleji dřevozpracující průmysl, výroba elektrických a optických přístrojů a tradičně díky firmě Barum i gumárenství. Finanční ředitel největšího tuzemského výrobce nábytku Jitona Soběslav Jiří Lexa tvrdí, že za razantním růstem dřevozpracujícího průmyslu je i zájem zahraničních obchodníků o české výrobky.
"My nyní najíždíme na dvousměnný a někdy i třísměnný provoz, sedmdesát procent nábytku exportujeme a nedávno jsme poprvé museli zvyšovat kapacity novou investicí," říká.
Ještě nikdy nebyl růst produktivity práce ve stavebnictví tak vysoký jako v posledních dvou měsících - v meziročním srovnání to byl v únoru nárůst o 15,1 procenta a v březnu o 13,8 procenta.
Naopak klesá počet zaměstnanců a reálná mzda, v březnu o 2,4 procenta, což je podle ekonomů známka, že stavebnictví prochází výraznou restrukturalizací.
Dalším důkazem je, že stavební výroba v celku vzrostla v březnu o 6,5 procenta, ale malé firmy do sto zaměstnanců zaznamenaly pokles.
