(ilustrační snímek) | foto: Jan Karásek, MAFRA

Nejlepší přítel vlekaře se dožívá až 20 let, za hodinu vypije i 29 kubíků

  • 177
Bez umělého zasněžování by dnes horský byznys nemohl existovat. I proto v loňském roce do nových sněžných děl areály investovaly desítky milionů korun. Po celoročním spánku přichází jejich chvíle. Ekonomiku a život sněžného děla přitom ovlivňuje celá řada faktorů.

Zhruba devět měsíců se krčí v horských garážích, případně se rekreují ve specializovaných servisech, aby byla připravená na několik týdnů ostrého zápřahu. Když se teplota propadne pod mínus tři stupně a vlhkost vzduchu není vyšší než 90 procent, jde se na věc.

Louky mizí pod sněhem, v Krkonoších se v sobotu otevře většina sjezdovek

„Efektivnost zasněžování se řídí takzvanou mokrou teplotou, která se vypočítává na základě teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a atmosferického tlaku. A platí čím nižší vlhká teplota, tím lépe,“ popisuje Michal Kopecký, ředitel Skiareálu Rokytnice nad Jizerou.

I zde před sezonou v tomto ohledu hodně posílili. Většinu areálu nyní zasněžuje plně automatický systém firmy SMI, který jede od konce roku na plno.

Sněžné dělo si za průměrnou českou zimní sezonu ve větších areálech odslouží asi 30 dní zasněžování. Sedm set hodin zasněžování například za loňskou sezónu eviduje nejznámější tuzemský skiareál ve Špindlerově Mlýně.

Vrtulová děla a tyčové sprchy

Existují dvě hlavní kategorie sněžných děl. Běžné vrtulové a tyčové - takzvané sněhové sprchy, které bývají na svazích umístěny napevno v rozsáhlé tyčové soustavě. „Jedno vrtulové dělo stojí zhruba milion, tyčová děla stojí méně - sto až 250 tisíc. Cena nezahrnuje kompletní zasněžovací systém, je třeba ještě přičíst cenu za rozvody elektrické energie, vzduchu, čerpadla, podzemní šachty, čerpací stanice,“ vypočítává Jiří Kolín, šéf provozu lanovek Skiareálu Špindlerův Mlýn.

Vrtulová sněžná děla upravují sjezdovku například v Rokytnici nad Jizerou.

A sněžné dělo umí při své náročně práci být pořádným strávníkem. K plnění svých úkolů kromě ideálního počasí totiž potřebuje elektřinu, vodu a vzduch. A to ne zrovna v malých doušcích. Spotřeba se liší podle klimatických podmínek a typu děla, běžně ale hodina ostré práce může stát podle Kopeckého z Rokytnice 100 až 200 korun.

Elektrická spotřeba jednoho děla je zhruba 25 kW za hodinu, což odpovídá ceně kolem 90 korun. Velmi různá je potom spotřeba vody. Podle typu děla, teploty a vlhkosti vzduchu se sněžnými kanony prožene 3,5 až 29 metrů krychlových vody za hodinu. „Záleží na podmínkách, ale naše děla umí pracovat v rozsahu 0,3 až 9,6 litrů za sekundu,“ říká Kopecký.

Symfonie děl za 26 tisíc na hodinu

„Dostat jeden metr krychlový vody na svah stojí asi 35 korun,“ dodává Kolín. Když ve Špindlerově Mlýně jedou všechna děla, kterých je bezmála dvě stě, celkový náklad na jejich provoz je podle Kolína 26 tisíc korun na hodinu.

„Vrtulová děla mají svůj ventilátor, kompresor a další části. Tyčová děla zasněžují pomocí tlaku vody, elektřina je jen na dopravu,“ vysvětluje provozní šéf špindlerovského areálu. Ve Špindlerově Mlýně mají ve výzbroji 146 tyčových a 48 vrtulových sněžných děl.

Tyčová děla v akci při zasněžování sjezdovky ve Špindlerově Mlýně.

Sněžné dělo funguje, zjednodušeně řečeno, jako větrák. Je do něj pod vysokým tlakem přivedena voda, zasněžovací systém ji rozptýlí pomocí tlakového vzduchu - u vrtulového i pomocí ventilátoru - do prostoru, kde se během pohybu ve studeném prostředí kolem kondenzačních jader začnou vytvářet krystaly technického sněhu. „Ten potom dozrává, dokrystaluje, mrzne na zemi,“ dodává Kolín.

Při pravidelném servisu a výměně některých namáhaných částí - třeba trysek - se sněžná děla „dožívají“ velmi slušného věku i přes 20 let. „U nás fungují i děla z roku 1996,“ říká Kopecký.

V Česku je děl pět až sedm tisíc

Zatímco menší areály si vystačí s několika děly, největší střediska jich mají běžně přes sto kusů. Kromě Špindlu, který udává asi 190 děl, vyčnívá i sousední obří areál SkiResort Černá hora - Pec, který má nyní v plném provozu 170 sněžných děl a tyčí.

Oficiální čísla za celou republiku nejsou, ale šéf Asociace horských středisek ČR Libor Knot odhaduje, že areály v Česku disponují pěti až sedmi tisíci sněžnými děly.

„Moderní sjezdovka má děla po zhruba 50 metrech, to znamená asi 20 na jeden kilometr. Průměrná plocha pod umělým zasněžováním může být okolo 70 procent, u velkých středisek okolo 90 procent,“ přináší výpočet pro svůj odhad Knot. V Česku je podle studie, kterou pro Asociaci horských středisek zpracovala společnost KPMG, asi 540 kilometrů sjezdovek.