Nejčastěji skloňovaným pojmem ve statistikách vládních úředníků je hrubý domácí produkt, který se zpravidla používá jako měřítko ekonomického stavu země. Ve svobodné společnosti, dávají impuls ke kontrole pochybných hodnot HDP skupiny jako státní správa, média, podniky nebo opoziční vůdci. V autokratických režimech mají úředníci při falšování statistik mnohem méně překážek, napsal ekonomicky zaměřený server Quartz.
Studie politologa Luise Martineze z Chicagské univerzity ukázala, že existuje snadný způsob, jak zjistit, zda je HDP země přikrášlené. Stačí se podívat na míru osvětlení a světelného smogu u vybrané země či jejích měst v noci, a to pomocí družicových snímků.
Velké množství dat ukazuje, že míra osvětlení silně koreluje s růstem HDP. Čím více peněz v dané zemi lidé mají, tím je pravděpodobnější, že budou v noci svítit. Zároveň budou delší dobu otevřené podniky, díky čemuž bude osvětlení ještě silnější.
Pokud autokrati nafukují HDP, pak by ohlášený růst HDP v těchto zemích měl být vyšší, než naznačovala data o osvětlení. A to je přesně to, co Martinez objevil.
V nedávno zveřejněném pracovním dokumentu Martinez doložil, že v zemích s podobným růstem nočního světla vykazují autokratičtější režimy vyšší růst HDP. Jeho analýza zkoumala údaje o růstu od Světové banky, hodnocení politické svobody od nevládní neziskové organizace Freedom House a družicová data od americké Národní správy pro oceány a atmosféru (NOAA) od roku 1992 do roku 2008.
Následující graf ukazuje průměrný nárůst nočního světla a HDP u vlád, které Freedom House označuje za demokratické a autokratické. Všimněte si, že růst nočního osvětlení je téměř totožný, zatímco růst HDP je mnohem větší u zemí, které jsou považovány za nedemokratické.
Růst HDP vs. růst nočního osvětlení v letech 1992-2008 v demokratických a autokratických státech
Falšovat statistiky bude čím dál tím těžší
Je možné, že rozdíly v HDP nejsou způsobeny povahou vlády země. Možná existuje nějaký rozdíl v družicových datech mezi jednotlivými regiony, nebo dokonce autokratické režimy rostou tak, že tolik nesvítí. Martinez se však podíval na tyto i další možnosti a za svým zjištěním, že rozdíly jsou způsobeny druhem vlády, si stojí. Odhaduje, že autokratické režimy navyšují svůj HDP v průměru o 15 až 30 procent.
Pokud má Martinez pravdu, znamenalo by to, že některé země nejsou tak bohaté, jak naznačují statistiky. Podle oficiálních statistik byly od roku 1992 do roku 2005 nejrychleji rostoucími zeměmi na světě Myanmar a Čína, přičemž obě během tohoto období rostly přibližně o 120 procent (6,3 procent ročně). Martinez naznačil, že poté, co zveřejnil svou studii, byl růst zemí pouze přibližně 90procentní (v průměru 4,9 procent ročně).
Studie spadá pod nový obor forenzní ekonomie. Vědci mají nově možnost využívat dostupné datové toky, jako jsou třeba satelitní snímky, aby zkontrolovali statistiky. Například studie z roku 2013 použila ceny od online maloobchodních prodejců k tomu, aby dokázala, že argentinská vláda manipulovala s inflačními statistikami.
Vzhledem k rostoucímu počtu alternativních údajů bude pro vlády manipulace se statistikami čím dál tím obtížnější.
