Na mapě Evropy ve zprávě Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo Česko varovnou, krvavě červenou barvu. Stejný odstín mají také krizí sužované státy jižní Evropy. Znamená, že ekonomové změnili výhled vývoje ekonomiky takto označených států o více než jeden procentní bod směrem dolů. Podobně neradostný vývoj předpovídají i ekonomové dalších organizací, které se v současnosti předhánějí ve zveřejňování korekcí svých předchozích prognóz.
Pro Českou ekonomiku to jsou výhradně úpravy směrem dolů. Například Česká bankovní asociace ve středu snížila odhad růstu v příštím roce z jednoho procenta předpokládaného v červenci na 0,45 procenta. I přesto lze odhady považovat stále za optimistické.
Na rozdíl od zmíněných států evropské periferie bude podle většiny prognóz tuzemská ekonomika v příštím roce na rozdíl od letoška růst. "Vzhledem k ekonomickému růstu by na tom měla být o něco málo lépe než letos," poznamenal analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Celkově se prognózy pohybují mezi půl až jedenapůlprocentním růstem. Poměrně optimistický je hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který pro rok 2013 očekává růst 1,4 procenta. "Růst by měl být příští rok tažen rovnoměrně exportem, soukromou spotřebou i investicemi," uvedl Sobíšek.
Krize v eurozóně je další nejistotou
Zatímco vývozu a především autoprůmyslu, tradičnímu tahounu české ekonomiky, se dařilo dobře i letos, spotřeba domácností šla prudce dolů a také s nákladnými investicemi jsou firmy velmi opatrné. Podle Sobíška bude pro příští rok zásadní, jak nakonec dopadne jednání o státním rozpočtu a DPH a zda se o tom firmy dozvědí v dostatečném předstihu. Kvůli prezidentskému vetu a odporu několika poslanců ODS není totiž stále jasné, jak vysoká bude DPH v příštím roce. Firmy ani bankovní sektor nemají jen pár měsíců před koncem roku jasnou představu, s jak velkým daňovým zatížením mají kalkulovat.
Další nejistotou i nadále zůstává nedořešená krize v eurozóně. "Hlavní důvod revize prognózy v příštím roce směrem dolů je nižší očekávaný růst v eurozóně kvůli dodatečným úsporným opatřením v periferních zemích," zdůvodňuje Franče, proč tým banky snížil svou předpověď hospodářského růstu z jednoho na půl procenta.
Lidé musí více utrácet
Pokud by došlo k výraznému zpomalení v Evropě, mělo by to následky i pro český exportně orientovaný průmysl. Zatím však Mezinárodní měnový fond stále počítá s tím, že ekonomika Evropy jako celku v příštím roce poroste. Optimistická zůstává i obchodní ředitelka strojírenské společnosti Audacio Pavla Břečková. "Já bych se toho neobávala," podotkla Břečková s tím, že na nových trzích typu Číny nebo Ruska nepanují takové výkyvy jako v Evropě.
Otázkou zůstává, zda podniky a spotřebitelé překonají strach z budoucnosti, začnou více utrácet a povzbudí tak ekonomiku. Jak MMF, tak Bankovní asociace předvídají nižší inflaci a vyšší soukromou spotřebu. Výrobci závislí na poptávce domácího trhu však zůstávají i nadále skeptičtí. "Nevím, že by měla nastat změna a příští rok by měl být lepší než ten letošní. Lidé, přestože říkají, že mají zájem o domácí kvalitní produkci, dávají ve skutečnosti nakonec přednost vždycky ceně," popisuje Iveta Matisová, generální ředitelka kroměřížské masny Kmotr, která se soustředí na dražší sortiment.
