Starosta Psár Jiří Janata ukazuje rychle se rozrůstající obec Prahy-západ.

Starosta Psár Jiří Janata ukazuje rychle se rozrůstající obec Prahy-západ. | foto: Petr Novotný, MF DNES

Pražané míří na venkov, cizinci obsazují centrum

  • 14
Pražané se stěhují nejvíce z celé republiky. Mnoho z nich dává přednost bydlení mimo Prahu a stěhuje se především do středočeských vesnic. Místo nich však do metropole přichází za prací stále více lidí z celé země, výjimkou nejsou v poslední době ani cizinci.

Dobré pracovní příležitosti, zázemí zahraničních firem, vyšší platové ohodnocení. I to jsou některé důvody, kvůli kterým se mnoho lidí z celé země stěhuje do Prahy.

Podle údajů Českého statistického úřadu za první pololetí tohoto roku se do hlavního města přistěhovalo 6021 lidí.

Praha: lukrativní místo pro firmy
"Převážně se jedná o mladé lidi například z Moravy, kteří zde bydleli na kolejích za vysokoškolských studií, našli si zde práci a zůstali tu. Velkou část přistěhovalců tvoří také cizinci," vysvětloval migraci v posledních deseti letech realitní makléř David Bartoš.

Se vstupem do Evropské unie zamířilo navíc do metropole více zahraničních firem. S nimi i jejich zaměstnanci. "Ti často vyhledávají bydlení v centru Prahy, odkud samotní obyvatelé odcházejí do novostaveb na periferii nebo satelitních měst v okolí hlavního města. Cizinci mají peníze, aby si drahé bydlení v centru mohli dovolit," podotkl makléř.

Ze středu velkoměsta tak pomalu původních obyvatel ubývá. Těch, kteří by měli na byt například za osmnáct milionů korun, není mnoho. "Někdy je opravdu výhodnější byt v centru prodat a postavit si domek za Prahou. Splátky na hypotéku jsou někdy levnější než samotný nájem," upozornil Pavel Hric z firmy Lidové domky.

Realitní makléři se však shodují: záleží na vkusu lidí a jejich nárocích na kulturu bydlení. "Někdo třeba netouží po práci na zahradě. Raději se nastěhuje do luxusního komplexu novostavby, kde má zajištěny služby," upozornil realitní odborník Jiří Felix. Výhodnější je také pro mnohé obyvatele svůj byt v centru pronajmout a vystěhovat se do satelitního městečka.

Malá Strana, vesnice velkoměsta
Masivní odchod lidí z centra města je v posledních deseti letech patrný především na Malé Straně. Jen za posledních deset let klesl počet obyvatel této městské části skoro o polovinu. V minulém roce zde bylo evidováno kolem pěti tisíc obyvatel.

Do domů se stěhují zahraniční firmy, úřady obsazují další historické objekty. "Je to taková vesnice v centru. Možná nakonec zbude jen úředníkům," podotkl Felix.

Bydlí za městem, cestují hodiny
Průhonice, Květnice, Černošice, Jesenice, Psáry. Jen některá jména vesnic v okolí Prahy, která v posledních deseti letech zažívají stavební "boom". Do nich totiž každoročně míří mnoho Pražanů. Vybírají si především místa na Praze-východ a západ, odkud se nejrychleji dostanou za prací do hlavního města.

"Nejmladší je obyvatelstvo okresů Praha-západ a Praha-východ. Tyto příměstské okresy mají i nejvyšší podíl dětí předškolního věku. Je zde také z celé republiky nejvyšší intenzita bytové výstavby. Stěhuje se sem stále více lidí v produktivním věku s vyšším vzděláním," popsala situaci Renata Vodičková z Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.

Oblíbené místo? Jesenice
Starosta Jesenice u Prahy Vít Libovický byl jedním ze stovek lidí, kteří se do této obce v Praze-západ přistěhovali v letech 1997 a 1998 v rámci první vlny masivní výstavby rodinných domků. Od té doby stěhování nabralo na síle. V Jesenici žilo ještě před osmi lety patnáct set lidí. Letos v létě to už podle starosty bylo 3970 obyvatel.

"Nechal jsem si před půlrokem udělat průzkum v nejnovější části obce a vyšlo, že zhruba třicet procent lidí zde stále žije nepřihlášených," říká Libovický.

Jesenice se přitom loni na jaře podle průzkumu společnosti Incoma Research zařadila mezi nejoblíbenější obce Pražanů při výběru rodinných domů. "Když jsme před dvěma lety otvírali novou základní školu pro 540 žáků, někteří lidé to považovali za megalomanský plán. Nyní už přestává stačit," podotýká starosta.

Chybějí především školy
Jesenice není jediným místem, které s problémem nedostatku vzdělávacích zařízení v obci bojuje. Podobně nedostačující kapacitu mají například i Psáry.

"Máme jen první až pátý stupeň. Děti musí dojíždět do Jesenice, ale ani tam to nestačí. Většinu jich tak rodiče stále vozí do Prahy,“ tvrdil Jiří Janata, starosta Psár, kde se počet obyvatel díky migraci zvýšil za posledních sedm let ze 1300 lidí na 2500.

Podle něj také nedostačuje kapacita místní školky. Z 55 míst se počet zvýšil na 80. V budoucnu však ještě poroste. "To je první, co by si měli Pražané, pokud míří za město, ověřit," varoval realitní odborník Jiří Felix.

Cesta do práce trvá hodiny
Bydlet mimo ruch velkoměsta, ale dojíždět každodenně do jeho centra za prací je mnohdy pro obyvatele satelitních měst nadlidským úkolem. V dopravní špičce trvá cesta i několik hodin. "Snažíme se s ostatními obcemi spolupracovat. Proto plánujeme společně projekty městské hromadné dopravy," řekl starosta Šeberova Marek Fajfr. Zde za posledních pět let vzrostl počet obyvatel o 50 procent.

Proto také vznikl i takzvaný projekt "metrobus". "Zatím je to jen snaha o vyhrazený koridor pouze pro autobusy hromadné dopravy, které by cestující dovezly až ke stanici metra. Teprve necháme zpracovat studii, je to otázka peněz," uvedl Janata.

Cesta by měla začínat přímo v Jesenici a vést přes Šeberov, Hrnčíře, Vestec. Za deset minut by se tak lidé dostali na stanice metra C -Chodov a Roztyly. Součástí budou i záchytná parkoviště.

Bydlet chtějí, ale anonymně
I přesto, že obce se díky masivnímu stěhování rozrůstají, mnohdy za nově příchozí nemohou pobírat daně. Ti si totiž často nenahlásí v místě trvalé bydliště. "Nechtějí například změnit finanční úřad. Využívají však zdejších služeb a to za ně platí nahlášení," tvrdila starostka Průhonic Hana Borovičková.

Nově příchozí chce motivovat k nahlášení i zlevněným vstupným do Průhonického parku. Podobně se zachovala i Helena Langšádlová, starostka Černošic. Nové občany tu vítají pamětní listinou na kulturní akci

Některá satelitní města a jejich rozvoj

Černošice: 5100 obyvatel, každoročně přibude 150 až 200 obyvatel

Psáry: 2500 obyvatel, do pěti let by se jejich počet měl zvýšit na 3500

Jesenice: 3970 obyvatel, nejrychleji se rozrůstající satelitní město, před osmi lety zde žilo pouze 1500 lidí, na konci loňského roku už 3600

Průhonice: 3200 obyvatel, žije zde také 200 cizinců