ČTĚTE TAKÉ:
Poslanci těsně schválili rozpočet na rok 2006
V pátek poslanci odhlasovali, že stát v příštím roce přerozdělí více než 1,5 bilionu korun. Deficit je o deset miliard menší, než byl plánován na letošek, ale žádné utahování opasků se nekoná. Díky rostoucí ekonomice bude totiž letošní schodek okolo 50 miliard.
Z více než 1,5 bilionu korun, což odpovídá každé druhé koruně otočené v českém hospodářství, proteče příští rok státním rozpočtem téměř bilion. Další stovky miliard z daní směřují pro obce a kraje - na zdravotnictví či dálnice. Nejvíce peněz jde příští rok opět na důchody, sociální dávky, nemocenskou či platy úředníků, policistů a učitelů.
Vláda se nemusela ve svých plánech nijak brzdit. Ekonomika roste pětiprocentním tempem, což přihrává do státní kasy miliardy navíc na daních. Politici počítají, že to tak vydrží i příští rok, a proto si mohli dovolit utratit jen skrze státní rozpočet o 70 miliard víc než v letošním roce.
Peníze se našly na větší než zákonem požadované zvýšení důchodů, na vyšší sociální dávky či na snížení daní pro hlavní voličskou skupinu ČSSD - rodiny s dětmi s podprůměrnými příjmy. Na poslední chvíli se vláda ještě snaží v parlamentu prosadit příspěvek pro prvňáčky či výrazné zvýšení porodného.
"Rozpočet lze stěží označit za úsporný," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Reformy se nekonají
Poslední rozpočet vlády ČSSD před volbami je důkazem, že z plánovaných reforem státních financí zbylo jen velmi málo.
"Proběhly hlavně úpravy na straně příjmů. Ale trvalého zlepšení rozpočtu nelze dosáhnout bez systémových změn v důchodech, sociálních dávkách a zdravotnictví," říká členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová.
Z reformy schválené na počátku volebního období vláda dotáhla do konce jen zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. S důchody, které spolykají nejvíce peněz, vláda udělala jen málo. Zrušila například možnost dočasně snížené penze při dřívějším odchodu.
Lidi to však od předčasných odchodů do důchodu neodradilo. Letos odešlo dříve do penze více lidí než do důchodu v řádném věku. Tím ubývá zaměstnanců, kteří své daně posílají skrze rozpočet právě penzistům či nezaměstnaným.
Na penzijní reformě se politici nebyli schopni ani za uplynulé čtyři roky dohodnout.
Podobně dopadly i úsporné kroky plánované u nemocenské a sociálních dávek. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach je připravil v takové podobě, že pokud budou přijaté, zatíží státní pokladnu dalšími zhruba dvaceti miliardami korun.
Důvod, proč ekonomové a v počátcích volebního období i vláda mluví o omezení sociálních výdajů, je ten, že pak nezbývají peníze třeba na investice do vzdělání či výzkumu.
Nyní už sociální výdaje zabírají přes polovinu rozpočtu. Pokud ekonomika poleví, zpomalí se příliv peněz z daní a vláda bude mít ještě menší prostor dávat peníze i jinam než jen na penze.
