Podle verdiktu soudu někdejší představenstvo neporušilo povinnosti při správě cizího majetku, jak tvrdila obžaloba. Státní zástupce přitom žádal několikaleté tresty a náhradu škody. S tímto nárokem banku odkázal na občanskoprávní řízení. Vyjádření Komerční banky iDNES zjišťuje.
Proti rozhodnutí soudu první instance je možné odvolání.
Celá kauza začala v roce 1996, kdy podnikatel Barak Alon získal od banky peníze na nákup surovin, zejména oceli a obilí. Banka mu na obchody poskytla akreditiv, který v konečném důsledku znamenal, že firma mohla získat na dlouhou dobu vysoké úvěry, aniž by je splácela.
Když se banka začala svých peněz domáhat, vyšlo najevo, že obchody byly smyšlené. Probíhaly pouze na papíře s firmami, které byly do celé věci zasvěcené. Rakouská firma začala s bankou obchodovat v roce 1996, kdy ji vedl Richard Salzmann. Ten také jako jediný z bývalého vedení před soudem nestanul. Na klíčových zasedáních představenstva totiž chyběl.
Zhruba osmimiliardový podvod, který vyšel najevo v roce 1999, pak zaplatili daňoví poplatníci. Kauzu už soud řešil. Tehdy se ale nepodařilo prokázat, že gigantickou ztrátu způsobili manažeři úmyslně a justice celou věc odložila. - více zde
Všech devět obviněných vinu vždy popíralo a jejich obhájci žádali, úplné zproštění obžaloby. Odděleně se řeší případ Jiřiny Kaplanové, které měla firmu v Komerční bance na starosti a údajně ji tam i přivedla.
Samotného Baraka Alona obžaloval vídeňský soud. Alon strávil několik měsíců v maďarském vězení. Podle maďarské policie se totiž podílel na pádu tamní Postabanky.
Po ukončení vyšetřování ho Maďaři předali do Rakouska. V březnu 2003 ho ale soud ve Vídni z vazby propustil. Podle poslední zprávy týdeníku Profit z letošního května je Alon volný a stále zdržuje v Rakousku.
