Nedostatek sněhu a nízké tržby dopadly také na české vlekaře. Zatímco loni dali přes léto do nových lanovek či zasněžování půldruhé miliardy, letos jsou výdaje pětinové, tedy kolem tří set milionů korun.
"Není moc z čeho stavět," stěžuje si šéf Svazu provozovatelů vleků a lanovek Jiří Bělunek.
Řada středisek i kvůli špatné zimě odložila své plány na rozšíření, konkrétní jména však uvést nechce. "Řada firem má velké problémy," připouští.
Teplo odepsalo první alpské středisko
Po uplynulé sezoně bude v katalozích chybět nabídka na lyžování ve francouzském městečku Abondance. Tamním radním došla trpělivost s dotováním prodělečného podniku a rozhodli se lyžování na obecních sjezdovkách a lanovkách definitivně ukončit.
Pod soudní ochranu, která má firmu ochránit před případným bankrotem, se uchýlila i společnost Transmontagne, provozující areály ve Francii, Itálii, Švýcarsku a Slovinsku. Tržby se jí po zimě propadly o patnáct procent.
Krachující střediska spojuje poloha ve střední nadmořské výšce a chybějící umělé zasněžování. Podle studie společnosti Deloitte takové podmínky splňuje také řada lyžařských center v Česku.
Šéf oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel v materiálu napsal, že lze předpokládat ubývání sněhové pokrývky v nadmořských výškách nad 500 metrů.
"Trend nárůstu průměrných zimních teplot o odhadovaných 2,2 stupně Celsia by vedl k tomu, že současný charakter sněhové pokrývky by se posunul zhruba o 250 až 300 metrů do vyšších poloh, a zimní střediska na území ČR by tak měla problémy se zásobami přírodního sněhu," uvedl.
Střediska nechtějí čekat, až se krizový scénář naplní, a už teď přemýšlejí, jak v létě, kdy jejich ulice zejí většinou prázdnotou, lidi přilákat.
Například k jezeru do francouzského Tignes navezli provozovatelé tuny písku a ve výšce 2100 metrů nad mořem otevřeli "nejvýše položenou pláž v Evropě". Další střediska se snaží více propagovat možnosti vyžití na kolech, raftingu či při pěší turistice.
A příklad francouzského Chamonix ukazuje, že tato taktika může slavit úspěchy. Do tamního střediska míří v létě více lidí než za sněhem.
Jde to i v Česku
To, že lanovky a sjezdovky mohou vydělávat i v létě, objevují i česká střediska. Přibývá zejména lanovek, které vyvážejí turisty nebo cyklisty na vrcholy hor. "Letos jsme s tím začali a předčilo to naše očekávání," uvedl Petr Ceé z TJ Spartak Rokytnice nad Jizerou.
Na další sezonu chystají i další novinky, například bikepark pod lanovkou nebo lanové centrum. "Nechceme být závislí jen na zimě," vysvětlil.
Podle zkušeností cestovní kanceláře Nev-Dama, která se zabývá prodejem lyžařských zájezdů do Alp, roste nabídka letních aktivit v horách, Češi však mají dosud zájem hlavně o lyžování v Alpách.
Loňská mizerná sezona by se v Alpách neměla promítnout ve vyšších cenách permanentek. "Nemáme hlášené zdražení, maximálně o inflaci," říká Jan Herget z CK Nev-Dama.
Navzdory prudkému zdražení elektřiny nechtějí jít s cenou nahoru ani čeští vlekaři. "Osobně zůstávám na úrovni loňského roku," potvrzuje Bělunek.
