Oproti loňsku se tak jejich počet v pololetí zvýšil o více než čtyři procenta. Lidi neodradilo ani to, že hospodářské výsledky fondů jsou stále horší. V pololetí letošního roku vydělaly 1,46 miliardy korun, což je téměř o polovinu méně než za stejné období loňského roku. Tehdy si připsaly 2,63 miliardy.
Majitelé fondů do nich navíc musí ve velkém nalévat peníze ze svého, což se může časem projevit v tom, že budou chtít získat své prostředky zpět a klienti se tak nemohou těšit na závratné výnosy. A to ani příští rok, kdy by mohlo přijít oživení trhu.
Kvůli propadu cen dluhopisů, které tvoří největší podíl jejich investic, mají totiž fondy problémy s dostatkem kapitálu, na což upozorňovala také Česká národní banka. Kapitál doplňovaly penzijní fondy Komerční banky, ČSOB, České pojišťovny i ING. Ta v červnu musela celkem přihodit 600 milionů korun.
Podle zástupců fondů to zavinil zastaralý zákon o penzijním připojištění, který je nutí přidávat kapitál v případě nepříznivého vývoje na trhu.
S novým zákonem se počítá a zásadní proměnou by měl projít celý systém. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by měl být v září připraven společný materiál pro vládu a poradu ministrů, na němž pracuje jeho úřad s ministerstvem financí.
Připravovaný zákon by měl podle dosavadních informací zrušit také podmínku "nezáporného" výnosu. Podle ní nemohou fondy nikdy přenést celou svou ztrátu na klienty a přinejhorším jim připíší jen nulu. To je věc, která k penzijnímu připojištění láká hodně lidí.
Správci fondů však argumentují tím, že mají kvůli ní svázané ruce a nemohou investovat tak, aby připojištění smysluplně vydělávalo. Například americké otevřené penzijní fondy, které podmínku nemají, však přesto v pololetí prodělávaly v průměru přes pět procent.
