"Když dnes někdo prodává za méně než třicet korun, je to velmi podezřelé," rozčiluje se provozovatel menší benzinky v jižních Čechách, který nechce být jmenován. Svá slova dokládá oficiálním ceníkem, který má pro malé pumpaře společnost Čepro – jeden z hlavních velkoobchodníků.
Litr naturalu v něm přijde na 23,98 Kč bez daně. Pokud by ho pumpař prodával těsně pod třicetikorunovou hranicí, zůstalo by mu po započtení nákladů na dopravu paliva, energie, mzdy zaměstnanců a DPH zhruba padesát haléřů čistého zisku.
S tím však může kalkulovat pouze tehdy, když už má splacené náklady na výstavbu čerpací stanice. V opačném případě se dostává do ztráty.
Malí čerpadláři také nedosáhnou na tak výhodné ceny jako velké řetězce. "V srpnu jsem nakupoval litr benzinu o třicet haléřů levněji, než je v té nabídce od Čepra. A to včetně dopravy," říká spolumajitel sítě "nízkonákladových" pump Tank Ono Jiří Ondra.
Ten své extrémně nízké ceny, které konkurence často označuje za nedosažitelné, vysvětluje tím, že na litru paliva má nanejvýš korunové marže.
Lepší cenu může zajistit vlastní rafinerie
Podle šéfa Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka však ani velcí hráči mezi čerpadláři nemají šanci získat větší slevu než několik haléřů na litr.
"Velké rozdíly nejsou ani v cenách, které nabízejí jednotliví velkoobchodníci. Lepší podmínky pak mohou mít pouze firmy, které zároveň spoluvlastní rafinerii," upozorňuje Indráček.
V Česku mají podíl v České rafinérské majitelé sítě pump Benzina, Agip a Shell, firma OMV má vlastní rafinerii v Rakousku a Slovnaft ovládá rafinerii v Bratislavě. Velcí hráči však zpravidla nebývají těmi, kteří navzdory příznivým podmínkám tlačí ceny pohonných hmot dolů jako první.
"Zpravidla mají nastavenou určitou standardní marži a s cenami jdou dolů až poté, co dojde k jejich poklesu na okolních pumpách," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Největší řetězce vlastní také většinu pump na lukrativních místech, jako jsou dálnice nebo velká města. Atraktivitě místa pak přizpůsobují i cenu – třeba začátkem července, kdy byla nafta na cenovém vrcholu, si většina pump na brněnské dálnici účtovala 36,90 koruny za litr. Republikový průměr se přitom pohyboval skoro o dvě koruny níž.
Výrobci nafty se těší z tučných marží
"Když pak došlo k rychlému pádu cen ropy a dolar stál přes 15 korun, měli prostor pro mnohem rychlejší zlevňování, než jaké jsme viděli," tvrdí analytik Procházka.
Podle Petra Čermáka z firmy Colosseum, která se zabývá obchodováním s komoditami, je právě snižování marží jediným důvodem, proč ceny paliv stále ještě mírně klesají. "S koncem motoristické sezony se však marže dostávají ke svým běžným hodnotám," dodal Čermák.
Stále přitom platí, že výrazně lukrativnější je prodej nafty. Marže u ní jsou téměř o korunu vyšší než u benzinu. Ještě výraznější rozdíl je v tom, jakou marži si na naftě účtují samotné rafinerie.
Podle ceníku státní rafinerie Čepro, který má MF DNES k dispozici, kupovali pumpaři minulý týden litr nafty za 24,58 Kč bez daně. Prodávali ho v průměru za 33 korun. Po odečtení DPH, nákladů na provoz pumpy a dopravy jim zůstane zisk kolem dvou korun a padesáti haléřů z litru.
U benzinu, který čerpací stanice kupují za 23,98 a prodávají v průměru za 31 korun, se jejich výdělek pohybuje kolem koruny padesát. Platí přitom, že velké pumpy mají marže o něco větší než ty menší, odebírají totiž více paliva a mají výhodnější podmínky.
U nafty si čerpadláři mohou vyšší cenu dovolit. "Je po ní větší poptávka. Přibývá aut s dieselovými motory, roste také kamionová přeprava," vysvětluje ekonom Cyrrusu Jan Procházka.
Podle prezentace společnosti Unipetrol, která ovládá většinu v České rafinérské, vystřelila během letošního prvního pololetí marže u nafty z necelých 150 dolarů za tunu na více než dvojnásobek. To odpovídá více než čtyřem korunám na litru paliva.
Nafta si tak prohodila pozice s benzinem, na němž dosud výrobci vydělávali výrazně více a marže pravidelně vyskočila během letní motoristické sezony.
"U nafty se naopak stabilně držela kolem dvou korun na litr," říká analytik Procházka. Podle něj je však pravděpodobné, že spolu se zlevněním nafty došlo i k mírnému poklesu rafinérské marže.
