Půjčování zaměstnanců, například stavebních dělníků, pro které v zimě stavební společnost nemá práci, jiným firmám je v současné době zbytečně komplikované. Na tuto činnost mají monopol pracovní agentury, které si firma k tomu musí najmout. Takzvané dočasné přidělení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli se prodražuje a je s ním více papírování.
Řada firem si kvůli půjčování v rámci koncernu zakládá agentury vlastní. To by ale po novele zákoníku práce, kterou by ministerstvo práce rádo prosadilo ještě letos, nebylo nutné. Půjčovat by se mohlo bez agentur, bez úplaty a stejně jako dnes se souhlasem zaměstnance.
"Chceme více zpružnit pracovní trh," uvedl ministr Petr Nečas. Rozsáhlá novela zákoníku práce vychází z rozhodnutí Ústavního soudu a z výsledků expertního panelu.
Na dohodu legálně
K flexibilitě by mělo přispět například prodloužení práce na dohodu ze 150 na 300 hodin ročně nebo možnost prodlužovat smlouvy na dobu určitou až tři roky po sobě.
Podle podnikatelů to zaměstnávání lidí v krizi nepomůže, ale alespoň firmy přestanou obcházet zákon. Dnes například nabídnou pracovníkovi "na dohodu" vyšší hodinovou mzdu a on výměnou za to pracuje ve skutečnosti i více hodin.
Podle Břetislava Ošťádala, předsedy Asociace malých a středních podniků, by firmám zasaženým krizí pomohlo, kdyby jim stát ulehčil s vyplácením odstupného a snížil sociální pojištění.
To už se děje – od Nového roku se povinné odvody snížily a další úlevu až o 700 korun na pracovníka má přinést protikrizová sleva na sociálním pojištění. S ní přijde Topolánkova vláda v rámci protikrizového balíčku příští týden.
Spravedlivější než dnes má být vyplácení odstupného. Lišit by se mělo podle délky práce pro jednoho zaměstnavatele. Český systém, kdy pracovník dostane výpověď s dvouměsíčním předstihem a odstupné ve výši tří platů, ať u firmy pracuje dva roky nebo 15 let, nemá v západní Evropě obdobu. Na Slovensku jsou například zvýhodněni zaměstnanci, kteří u firmy dělají pět a více let.
Zpřísnění nastane v případě takzvané konkurenční doložky. Odcházející manažer či expert, který si z firmy odnáší cenné znalosti, nebude smět až tři roky pracovat v témže oboru a konkurovat tak bývalému zaměstnavateli. Dnes platí jednoleté omezení.
Manažerů se týká více změn. Podle navrhovaných nových pravidel by jejich zkušební doba trvala až šest měsíců, zatímco u ostatních pracovníků chce Nečas zavést čtyři.
Protože se u šéfa předpokládá práce víc než osm hodin denně, nedostával by přesčasové příplatky, ale jeho odměna by byla zahrnuta už v základním platu.
Především šéfů by se týkala také možnost odejít z firmy ze dne na den bez dodržení výpovědní lhůty. Vykoupili by se pěti měsíčními platy. "Pro dělníka to zřejmě nebude mít význam. Pokud o nějakého důležitého pracovníka konkurenční firma skutečně stojí, bude ho moci vyplatit," říká Jaroslav Škubal z PRK Partners, advokátní kancelář.
Do kategorie manažer bude nově zařazen například i hlavní účetní. Klíčem k přeřazení nebude skutečnost, že velí podřízeným, ale to, že má významný vliv na chod firmy.
Jistého oslabení by se měly dočkat odbory. Zatímco dnes se kolektivní smlouva v podniku vztahuje i na ty zaměstnance, kteří nejsou odboráři, nově by měl takový pracovník volbu se z ní vyvázat.
Nečasův věcný záměr zákona zavádí v Česku poprvé možnost vyplácet mzdy v eurech. "Usnadnilo by zaměstnávání především zahraničních manažerů, kteří zde pracují," myslí si Škubal.
CO SE CHYSTÁHlavní změny v zákoníku – oslabí se odbory |
