Ta chce přenastavit pravidla pro státní šéfy tak, aby se významná část odměny počítala v dlouhodobějším horizontu několika let a menší váhu měly prémie za splnění jednoročního plánu. "Chceme se podívat, jak s odstupem času management firmu zvelebil, jak zvedl hodnotu akcií," uvedl ministr financí Eduard Janota.
Vláda chce zároveň mít o výši a mechanismu odměňování manažerů lepší přehled. Ministři resortů, pod něž jednotlivé státní podniky spadají, se tak nebudou muset bát, že dozorčí rada schválí bonusy za jejich zády. To se podle exministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) stalo právě v případě ČSA. ´
Jestli je současné odměňování adekvátní, mají posuzovat vedle zmíněné komise také najatí specialisté. Vláda by také měla rozhodnout, zda odměny manažerů zveřejní. Dnes jejich výši smí znát jen dozorčí rada a vlastník firmy.
Podle Fuksy už dnes pravidla pro odměňování na základě víceletého výsledku firmy fungují v kritizovaných firmách ČEZ a ČSA – jde o tzv. opční program, respektive OK Bonus. "Budeme doporučovat vládě, aby podobný model byl realizován ve všech strategických firmách," plánuje Fuksa.
Manažeři před komisí
Cílem pravidel je zabránit tomu, aby se firmy chovaly spekulativně a jeden rok se snažily dělat vše pro to, aby měly výborné výsledky, na úkor dalšího roku. Toho by mohly dosáhnout třeba prodejem části majetku a jeho zpětným pronájmem. Podle Fuksy se nicméně u odměn v ČSA a v ČEZ od prodeje majetku odhlíží.
Vláda, která bude pravidla projednávat v lednu, nemá v úmyslu nastavit programy všude stejně. Odměňování by se odvíjelo podobně jako dnes u dozorčích rad a představenstev od velikosti a ziskovosti firmy, počtu zaměstnanců či výše majetku. Záležet také bude, zda se jedná o firmu strategickou (např. pro přepravu ropy) či ne.
V neposlední řadě bude hrát roli i to, zda jde o firmu s ryze českou působností nebo s nadnárodním přesahem, jako je například ČEZ nebo ropné ČEPRO. Změny odměňování se budou týkat více než dvou set lidí, kteří se podílejí na řízení společností, v nichž má stát nejméně třetinovou účast.
Takových podniků je několik desítek. Patří k nim třeba Letiště Praha, Hotel Thermal či Česká exportní banka (spadají pod ministerstvo vnitra), Česká pošta (vnitro), Budějovický Budvar nebo Lesy ČR (zemědělství) či České dráhy (doprava).
Odměňování si zaslouží diskuzi
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera si současné odměňování šéfů státních a polostátních firem zaslouží diskusi. "Je například diskutabilní, nakolik se o restrukturalizaci ČEZ zasloužil současný management a nakolik vlastník, tedy stát," uvažuje Hüner.
Z toho důvodu je podle něj na zvážení, zda je třináctinásobné zhodnocení akciové opce, které měl možnost inkasovat například současný šéf energetické firmy Martin Roman, přiměřené.
Celá snaha udělat něco s odměnami vychází z dění kolem převážně státem vlastněných ČSA.
Tým patnácti lidí bývalého manažera Radomíra Lašáka má podle propočtů za roky 2006 až 2008 dostat na odměnách až 120 milionů korun.
"Zapomíná se však na to, že letos se budou pravděpodobně přičítat malusy. Jejich výše bude známa zřejmě v únoru," upozorňuje Fuksa.
Odměna se totiž vyplácí až v okamžiku ukončení čtyřletého cyklu. Podle odhadů lidí obeznámených se situací v ČSA by to i přesto v součtu nemuselo být méně než 60 milionů. Při pohledu na současný stav firmy se taková odměna jeví jako přemrštěná. ČSA by totiž bez zásahu státu téměř jistě zkrachovaly.
