Velmi dobře platí některé své zaměstnance také stát. Zejména šéfové státní České konsolidační agentury, která pro stát spravuje stovky miliard korun špatných půjček, se totiž svými příjmy blíží Juanově platu.
Šéf agentury Pavel Řežábek si měsíčně podle oficiálních údajů vydělá 190 tisíc korun, tedy téměř 2,3 milionu korun za rok.
Agentura však loni na odměnách pěti členům představenstva vyplatila ještě 20 milionů korun. Pokud by na Řežábka vyšla"jen" poměrná pětina této částky, pak by si loni vydělal přes šest milionů korun.
A to jej již řadí do skupiny velmi dobře placených bankéřů.
"Základní plat člena představenstva velké soukromé banky se pohybuje od dvou do pěti milionů korun. Odměny mohou u těch nejschopnějších zvýšit příjem až na dvojnásobek," říká pro srovnání Jan Bubeník, který vyhledává špičkové manažery pro velké firmy.
Šéfové agentury tvrdí, že jejich příjem odpovídá náročnosti práce při správě miliardových majetků.
Kritici však říkají, že na rozdíl od manažerů soukromých firem jde o lidi, kteří neprošli složitým výběrem a jejich plat v soukromé sféře by byl až na výjimky nižší. Ke kritice se přidává i hlavní nadřízený šéfů agentury - ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Nastavení úrovně odměňování manažerů konsolidační agentury je skutečně vysoké a zcela převyšuje jakékoli myslitelné odměny ve veřejném sektoru," uvedl Sobotka.
Národní bankéři a železničář
Jen o něco hůř než pětice členů představenstva státní konsolidační agentury jsou na tom šéfové České národní banky.
Guvernér Zdeněk Tůma má základní měsíční plat ještě o poznání vyšší než Řežábek - je to 225 tisíc korun, další dva viceguvernéři, Oldřich Dědek a Luděk Nierdermayer, si pak přijdou na 181 tisíc korun.
Kromě toho mají možnost získat odměny, banka jim platí i ošatné a další výdaje. Celkovou výši příjmů však ČNB na rozdíl od konsolidační agentury nezveřejňuje.
Přes 200 tisíc korun, což je podle personalistů hranice platů členů vedení ve velkých mezinárodních firmách, má ještě jeden člověk. Šéf státních Českých drah Petr Kousal má měsíčně zhruba 208 tisíc korun.
I v jeho případě jde "jen" o základní mzdu. Za státními manažery následují vrcholní politici. Prezident Václav Klaus má měsíčně 167 tisíc korun, premiér Vladimír Špidla stejně jako šéfové obou parlamentních komor Lubomír Zaorálek a Petr Pithart si přijdou na 134 tisíc korun.
K tomu mají služební vůz, placené náklady na asistenty a další výhody. Řadový poslanec a senátor má měsíční plat 46 500 korun. Jenže ve dvousetčlenné sněmovně už zůstalo jen 26 "obyčejných" poslanců.
Zbývajících 174 má v parlamentu nějakou funkci. A k funkci patří příplatek zvyšující základní plat 46 500 korun až o desítky tisíc měsíčně.
Mezi elitu patří i ti nejvýše postavení soudci. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský má stejný plat jako šéfové obou parlamentních komor.
Obyčejný úředník nemá ani deset tisíc
Na opačném konci státem placených lidí jsou řadoví úředníci. Středoškolák na okresním úřadě začíná se sedmi až osmi tisíci korun měsíčně, člověk s vysokoškolským diplomem, jenž nastupuje na ministerstvo, si pak vydělá nejvíc 13 tisíc.
Ale žádný velký rozdíl oproti soukromé sféře v nižších patrech ekonomiky neexistuje. Vypovídá o tom i úroveň průměrné mzdy v zemi. Za celý loňský rok byl průměrný plat v soukromé sféře jen o 800 korun vyšší, než kolik měli lidé placení státem.
Zejména díky přidávání v posledních letech úředníci dohánějí zaměstnance. Z průměru státem placených lidí výrazně vybočují pak jen platy soudců a členů Nejvyššího kontrolního úřadu.
Až donedávna si mohli k platu nejvíce přilepšit lidé z Fondu národního majetku, instituce, která pro stát spravuje podíly ve firmách. Za účasti ve firmách pobíraly špičky FNM statisícové částky měsíčně.
Ale jen do loňského května, kdy jim to zakázal zákon o střetu zájmů. Výši platu pak odmítá sdělit policejní prezidium. Průměrný plat policisty, 24 tisíc korun měsíčně, přitom o osm tisícovek převyšuje číslo za celou ekonomiku.
