A Evropská komise už se začala zajímat, proč je na tom Česko tak špatně a co s tím vláda hodlá dělat.
Peníze z Evropské unie jsou přitom velice důležité. Měly by být obdobou poválečného Marshallova plánu, který ekonomicky postavil na nohy celou západní Evropu. Unijní fondy by měly novým členským zemím pomoci v budování nových silnic, ve snižování nezaměstnanosti a v rozvoji těch nejchudších krajů.
Peníze také měly pomáhat v rozvoji cestovního ruchu nebo podnikatelům. Z dosud utajované zprávy, o které zítra bude jednat vláda, však vyplývá, že Česko neumí zpracovat žádosti a projekty tak, aby peníze z EU dostalo.
Není důvod k panice, říká ministr financí Sobotka
Nejhorší je to s fondy, které by měly pomoci v rozvoji chudých regionů (z pohledu EU jsou to všechny kraje kromě Prahy).
Česko mělo nárok na 52 miliard korun, jenže dokázalo vyčerpat jen čtyři procenta z této sumy. Peníze určené pro Česko stále leží v Bruselu a čas na jejich vyčerpání se krátí. I kdyby se podařilo uskutečnit všechny nasmlouvané projekty, Česko vyčerpá jen třetinu z dvaapadesáti miliard.
"Úroveň čerpání se nedá vyhodnotit jako uspokojivá," uvádí se ve zprávě pro vládu. Proč je Česko tak málo úspěšné? Starostové, podnikatelé i poradci zběhlí ve vyřizování žádostí si stěžují na komplikovaný systém, který znají jen ti, kdo vyhlašují výzvy k předkládání projektů.
"Spousta podnikatelů to nakonec vzdá. Je to moc běhání a složitých rozpočtů," říká ostravský poradce Vladimír Polášek. "Na projektech pracujeme týdny až roky," potvrzuje také poradce agentury Interel Vladimír Sodomka.
Místo obrovského přílivu peněz tak zatím Česko platí do evropské kasy stejně, jako dostává. Ministr financí Bohuslav Sobotka to nevidí černě. „Není důvod k panice,“ říká. Podle něj se od letoška hodně věcí zjednodušilo, navíc ministerstva mohou nově začít proplácet schválené projekty dříve, než jsou hotové.
