Zvýšení částky na výplatnici se však bude výrazně lišit podle oborů. Vláda schválila, že zvýší základní platy (bez odměn, příplatků, prémií či přesčasů) o 8,2 procenta.
Například učitelům ale vybojovala jejich ministryně Petra Buzková 500 milionů korun na vzestup ještě o 2 procenta vyšší. Protože tato částka představuje jen polovinu potřebné sumy, další peníze musí ministryně ušetřit na jiných výdajích.
Role, kterou základní plat hraje v příjmech jednotlivých státních zaměstnanců, se výrazně liší. Například u pedagogů je to 60 procent, u lékařů dokonce jen necelá polovina platu. U státních úředníků pak zhruba 70 až 80 procent.
Na druhé straně stojí duchovní, jejichž tarify stoupnou o osm procent, ale představují drtivou většinu mzdy. Ministr práce Zdeněk Škromach přiznal, že příjmy duchovních trvale zaostávají za příjmy zaměstnanců služeb a státní správy.
Černé duše přinášejí víc peněz
Vládou zaručená jistota vzestupu platí právě jen pro základní plat. Přilepšení v dalších částech příjmu bude záviset na finančních možnostech jednotlivých úřadů, škol či nemocnic.
Letitou praxí je přilepšovat lidem z peněz, které instituce dostanou na "mrtvé duše", to jest neobsazená místa. Čím víc je takových postů na konkrétním pracovišti, tím větší je suma na rozdělení mezi ostatní.
Pokud se ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi podaří prosadit jeho plán na ozdravení zadlužených státních financí, v roce 2004 tento zdroj pro vylepšování platů vyschne.
Mezi základními mzdami státních zaměstnanců však panují výrazné rozdíly. Stát používá pro ohodnocení práce svých lidí čtyři tabulky. Platy těch, kdo pracují ve školství, jsou o 8 procent vyšší, ve zdravotnictví o 17 procenta.
Ministerští, úředníci, policisté, hasiči či zaměstnanci zpravodajských služeb mají pak tabulkové mzdy o vyšší o plnou čtvrtinu.
Vláda také schválila zvýšení příplatků vojákům sloužícím v zahraničích misích z 3000 na 4000 dolarů (devadesát až 120 tisíc korun).
Před povodněmi to vypadalo lépe
Státním zaměstnancům se ještě v létě před srpnovými povodněmi rýsovala šance na mnohem vyšší vzestup příjmů - až o 13 procent.
Od ledna 2003 měl totiž začít platit zákon, který rozšiřoval současných 12 platových tříd na šestnáct. Polepšit si měli všichni, nejvíce pak ti nejvzdělanější vědci, lékaři či vysokoškolští profesoři.
Státní rozpočet měl tento krok přijít na dvojnásobek než současné zvýšení platů, tedy na 14 miliard korun.
Vláda však potřebovala peníze na obnovu země zničené povodněmi a reformu platů proto odložila.
"Zvýšení o sedm procent považujeme za mezní kompromis. Souhlasili jsme s ním jen proto, že víme, v jak těžké situace vláda byla," řekla tehdy šéfka odborů ve státní správě Alena Vondrová.
Nejvzdělanější státní zaměstnanci totiž tento vzestup marně čekají už druhý rok. Při přípravě rozpočtu na letošní rok totiž nedokázala peníze na platy najít ani tehdejší Zemanova vláda.
