Návrh, který nakonec získal politickou podporu celé unie, je označován za "kompromis kompromisů". Připouští totiž hned dvě varianty řešení, dvě sady pravidel.
Podle většinové varianty si státy unie budou napříště automaticky vyměňovat informace o bankovních účtech, které si občané jedné země založili v druhé zemi EU - tak bude možné snadno zdaňovat úroky z jejich úspor (a kontrolovat, zda lidé přiznávají všechny příjmy).
Zpočátku se to bude vztahovat na dvanáct z patnácti zemí unie, už záhy se však tato povinnost rozšíří i na celou střední Evropu. Jak uvedl mluvčí Evropské komise Jonathan Todd, výměnu bankovních informací musí zavést i Češi a další uchazeči, protože "možnost uplatnění druhé varianty platí jen pro Belgii, Lucembursko a Rakousko".
Tyto tři země si totiž vymohly, že žádnou výměnu informací o majitelích účtů provádět nemusí. Díky tomu si udrží bankovní tajemství. Na oplátku však musí samy zavést zdanění účtů. Daň bude zpočátku činit 15 procent z každoročních úroků, ale do roku 2010 vzroste na 35 procent. Bude tedy vysoká, ale jak řekl Todd, "za tajemství musí být pokuta".
Podobný režim chce Brusel prosadit i v řadě zemí mimo unii. Podle Todda by měly být během února dojednány dohody se Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Monakem, Andorrou a San Marinem, které by měly zavést stejné zdanění úroků z úspor, jaké má platit u Rakušanů a Belgičanů. Švýcaři s tím v zásadě souhlasí.
Výměna bankovních informací však přesáhne hranice Evropy. Podle Todda "Britové i Nizozemci prohlásili, že ji budou uplatňovat i na svých závislých územích". To se týká nejen britských ostrovů jako Man nebo Guernsey, ale i Karibiku, nizozemské Guayany a dalších pozůstatků koloniálních říší.
Na zavedení jednotných pravidel tlačily hlavně velké země jako Německo, Británie, Francie či Itálie. Všem jim "odtéká" velké množství nezdaněných financí do zahraničí. Například jen Němci odhadují, že mimo jejich zemi je uloženo více než 300 miliard eur.
Pro menší země, jež závisí na bankovním sektoru, je dohoda vítaným ústupkem. "Vítáme skutečnost, že se EU vrátila k modelu, který umožňuje, aby si země vybraly, zda chtějí výměnu informací, nebo raději zavedení daně," uvedl pro AP mluvčí Asociace švýcarských bankéřů James Nason.
Země, v nichž bude platit menšinová varianta, mohou totiž i vzdor vysokým daním doufat, že k nim peníze dále "potečou", a to od těch, kdo potřebují skrývat své příjmy.
Podobu směrnice má v březnu schválit summit EU, takže už za dva roky by se s její pomocí mohli začít stíhat daňoví hříšníci. Vše závisí na tom, zda se unie do té doby shodne se Švýcary a dalšími malými státy mimo EU.
