Olomoucký kraj, kde se Jeseník nachází, patří dlouhodobě k regionu s nejnižšími výdělky, zatímco Praha táhne jejich výši vzhůru. Více než průměrných 16 900 korun si vydělávají zaměstnanci jen ve čtvrtině okresů v Česku.
"Máme tady hlavně malé firmy, není jich mnoho a jinak většina lidí pracuje v zemědělství, kde jsou výdělky malé," říká Václav Königsmark, místostarosta Jindřichova Hradce, který konkuruje druhými nejnižšími mzdami Jeseníku.
Okresu chybí velký podnik, zahraniční investor, který by výdělky táhl. Snaží se tady proto soustředit na cestovní ruch, ale zrovna utráceníchtiví turisté do těchto míst nemíří. "Budujeme také cyklostezky, ale tudy každý jen projede a moc toho tady neutratí," říká Königsmark.
Většina okresů trpících malými výdělky se potýká také se špatným přístupem do měst a obcí. Nedostatečná infrastruktura pak odrazuje i případné investory. "My jsme dnes geograficky odříznuti, protože z jedné strany je hranice s Polskem a z dalších horské masivy," říká starosta Jeseníku Jiří Krátký.
Doufá proto, že vstupem do Evropské unie se jim otevřou hranice. Teď se snaží přitáhnout do regionu lidi na Vysokou školu podnikatelskou a vypořádat se s vysokou nezaměstnaností, která je zde třetí nejvyšší v republice.
Na opačném pólu stojí Praha s vysokými mzdami a v porovnání s ostatními i relativně malým počtem lidí bez práce. V Praze má totiž centrály většina zahraničních firem, finančních institucí a státních orgánů.
Nejvyšší průměrné výdělky čekají zaměstnance v Praze 4. "Na dobré adrese se dobře žije," pochvaluje si starosta této části Zdeněk Hovorka. A dodává vážněji: "Samozřejmě je to tím, že je tu soustředěno hodně bank, pojišťoven a softwarových společností."
S výjimkou jednoho pražského obvodu (Jižního Města) se však drží mzdy v celém hlavním městě nad republikovým průměrem. Konkurovat jim už mohou jen Mladá Boleslav, Plzeň a Ostrava.
