Ministr pro nerostné zdroje Jurij Trutněv už ve čtvrtek oznámil, že licence a zakázky na těžbu strategických surovin, jako je ropa a plyn, se budou moci účastnit jen firmy s více než padesátiprocentním podílem ruského kapitálu.
Fakticky tím vyloučil nejen ruské firmy se sídlem v zahraničí, takzvané offshoreové vlastnictví, ale i nadnárodní kolosy jako BP nebo Shell.
Na dotaz, zda se zákaz bude týkat i ruské ropné jedničky Lukoilu a Sibněfti oligarchy Romana Abramoviče, jejichž sídla nejsou v Rusku, Trutněv přiznal, že to představuje problém.
"Neškodilo by, kdyby tyto společnosti upustily od offshoreového vlastnictví," citovala jej agentura Dow Jones NewsWires.
Nejnovější zákaz podtrhuje snahu ruské vlády upevnit si kontrolu nad rozsáhlými zásobami surovin. Týká se ropných polí i rezerv zemního plynu na dálnovýchodním ostrově Sachalin, v Barentsově moři a v ruské arktické oblasti.
Navíc se vztahuje na zlaté žíly Suchoj Log a ložiska mědi na východní Sibiři, uvedlo ministerstvo nerostného bohatství.
Za vlády prezidenta Vladimira Putina se Kreml agresivně chopil vlády nad politicky významnými zásobami ropy a plynu. V prosinci například v aukci prodal nejdůležitější ropnou divizi do té doby největší ruské ropné společnosti Jukos. Získala ji státní firma Rosněfť.
Rozhodnutí zatím nevyvolává obavy. Analytikové říkají, že je ještě příliš brzy na konečné závěry. "Není to dobré, ale velmi pochopitelné," řekl serveru BBCNews Al Breach, ekonom při UBS Brunswick.
"Ale mnohem důležitější je, aby bylo stabilní investiční prostředí. Cizinci by pochopitelně rádi měli volný vstup na trh, ale tohle není konec světa."
Své strategické zásoby surovin si pečlivě před vstupem zahraničních společností hlídají i jiné státy světa, jako Mexiko, Saúdská Arábie nebo Kuvajt.
 Ilustrační foto |
