Informaci přinesly Hospodářské noviny, podle kterých jednání se zástupci firmy ČEZ už proběhla. Společnost podle nich měla nabídnout cenu kolem 1100 korun za tunu.
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže se má jednat o obilí, pro které zemědělci nenašli jiné využití. Zbavili by se tak méně kvalitních přebytků a zároveň by uvolnili sklady pro novou úrodu. Pro ČEZ je zase lákavá příznivá cena, uvedl list.
"Výhřevnost samozřejmě není taková jako u uhlí. U paliv ale zvažujeme tři faktory. Jsou jimi výhřevnost, množství paliva a cena," řekl iDNES Kříž.
Pokud na spalování obilí v elektrárnách dojde, nebude to podle Kříže v nejbližším měsících. ČEZ se chystá provést řadu testů. Záměr musí ještě schválit Česká inspekce životního prostředí, i spalováním biomasy totiž vznikají emise.
"Spalování obilí je samozřejmě lepší, než kdyby přebytky shnily někde ve skladu. Z dlouhodobého hlediska ale ministerstvo pokládá za vhodnější spalování speciálních energetických plodin," řekla k záměru zemědělců a společnosti ČEZ tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šulová.
Právě minulý týden Senát schválil zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. ČEZ ani zemědělci ale nemohou počítat, že by ministerstvo životního prostředí někdy zařadilo obilí na seznam biomasy určené ke spalování v elektrárnách, citovaly Hospodářské noviny Martina Bursíka, který se na přípravě normy podílel.
Záměr ČEZ a zemědělců kritizovala i Strana zelených. Vadí ji především fakt, zemědělci dostávají dotace na hekrar orné půdy. V roce 2004 to bylo 1 830 korun z Evropské unie a dalších 1 450 korun z národních zdrojů.
"S každou tunou konvenčního obilí se spálí i téměř 600 Kč evropských i národních zemědělských dotací, u 100 000 tun je to 60 milionů korun. To je špatné řešení," říká Jan Korytář ze Strany zelených.
Dlouhodobě podle něj může pomoci jen biozemědělství, které díky nižším výnosům nevytváří takové přebytky a je ohleduplnější i k přírodě.
