Letos do Lipníka nad Bečvou dorazili také pražští úředníci ze státní agentury CzechInvest i s fotografem, aby jednoho z předních českých automobilových návrhářů zařadili do nové kampaně. Ta má stát na konkrétních lidech, kteří by mohli ukázat světu potenciál české ekonomiky a prodat zemi jako zajímavé místo pro investory.
"Jeho reference mluví samy za sebe. Vybrali jsme ho mezi šest osobností, na nichž chceme ukázat, jaké lidi můžeme světu nabídnout," říká Dita Martišová z CzechInvestu.
"Jo, jo, támhle," ukazuje vrátný lipnického podniku Strojtos směrem k plotu u železniční trati. Sotva ho někdy napadlo, že ve staré pronajaté hale vznikaly nápady pro interiér většiny mercedesů, pro přívěs BMW, masku avie nebo pro porsche roku 2010.
Chvíli to trvá, než se osmatřicetiletý Jaroslav Fuksa se zvučnými zakázkami pochlubí. Řada věcí je tajných, ale hlavně v oboru se to moc nenosí.
"Všechno to jsou věci, na kterých dělají spousty lidí," říká vystudovaný designér původem z Havířova, který sedm let navrhoval auta přímo v Německu, od nuly vybudoval firmu se čtrnácti lidmi a přemýšlí o další expanzi. Zakázek je dost. Někdy až moc na člověka, který raději tráví čas v montérkách než v saku dojednáváním obchodů.
Fuksa po studiích na pražském UMPRUM odjel v šestadvaceti na praxi do Německa, kde se uchytil a založil vlastní firmu. Do jejího jména zakódoval český původ (cé jako český, dé jako design, a jako automotive) a začal pracovat pro zahraniční značky.
"Podobných firem je kolem automobilek celá řada," říká Fuksa. Základem jeho práce bylo modelovat pro designérské týmy automobilek představy o nových autech, aby včas mohlo padnout rozhodnutí, co vypadá dobře a co ne. Představy designérů světových značek tedy zná tři až pět let dopředu a sám je může ovlivnit.
Práce pro cizí značky spočívá hlavně v tom, co nejlépe řemeslně zpracovat návrhy podle připravených výkresů. Ale jakmile modelář začne přenášet nápady z papíru do praxe, sám je může ovlivňovat. "Tak jako sochař nemůže skončit u skici, tak já mám rád, když se auto nastartuje a rozjede, " říká Fuksa.
U Mercedesu, který mu zajišťuje nejvíc zakázek, byl při navrhování interiéru většiny dnešních modelů, ještě když šlo o prototypy v hlavách návrhářů. Na stejné práci s ním vždy dělalo několik týmů, aby automobilka měla z čeho vybírat.
V roce 1998 Fuksa navrhoval pro Íránce interiér populárního vozu Paykan postaveného podle licence Peugeot 405.
Řízená stagnace
Udělat prototyp tak, aby jej designéři mohli prezentovat svým šéfům a mohli se podle něho rozhodnout, je věda, která se cení. „Jeho firma má obrovský potenciál. Líbila se mi velká pružnost a ochota, což je dáno jejich malou velikostí, nemluvě o špičkové řemeslné zručnosti,“ říká Štefan Tyrpák, ředitel nákupu Ford Motor Company pro Česko, kde má na starosti vyhledávání a sledování dodavatelů.
Navštívil i Fuksu, aby s ním na základě referencí z Německa probral možnost modelování prototypů i pro Ford. Ale nedohodli se. Fuksa má se svým podnikem jiné plány a nechce tříštit energii.
"U těchto firem jsem si často kladl otázku, jestli to nedělají záměrně z důvodů jakési řízené stagnace. Mají byznysu, kolik chtějí, ale necítí potřebu za každou cenu expandovat," říká Tyrpák.
Chcete moje auto?
Z Německa Fuksa momentálně žádnou zakázku nemá, a tak se může naplno věnovat tomu, co ho teď nejvíc baví. Navrhuje a vyrábí své vlastní auto.
"Má to být naprosto exkluzivní vůz, který bych chtěl vyrábět ve velmi omezené sérii a který bude snesitelně drahý," říká Fuksa a vzrušeně sundává hadr z plastelínového modelu.
Ještě v Německu už si stihl první auto postavit, a sice vlastní kabriolet na motivy porsche. Vývoj dvou kusů stál přes dvanáct milionů korun, na něž se složili dva Fuksovi partneři, kteří si pak obě auta rozebrali. Fuksu vyplatili, takže se mohl vrátit zpátky na Moravu, kde založil firmu a koupil na inzerát dům.
 |
"Nechci se trefit někomu do okna, když hodím psovi klacek," říká spokojený otec sedmiletého syna, který byl prý hlavním podnětem, proč se vrátit domů.
Svou provizorně zařízenou halu by rád vyměnil za moderní provoz. Spoléhá na to, že se nápad s originálním českým supersilným sporťákem zalíbí nějakému bohatému fandovi, který zafunguje jako investor, podobně jako když modeloval své porsche. Pro nové auto má už vymyšlené jméno, ale prozradit je ještě nechce pro případ, že se příprava protáhne. Auto však prý vznikne, i když se předem nikdo nechytne.
"Pokud objednávky nepřijdou, budeme muset na vývoji pracovat pomaleji, tak abychom nemuseli brzdit naši hlavní činnost," říká konstruktér, který sám řídí starší kombík Volkswagen Passat s automatickou převodovkou.
Sám má navrženou karoserii, kterou si i sám vyrobí z uhlíkových tkanin.
"V Británii existuje řada firem, které dodají podvozek a motor tak, aby auto vyhovovalo všem předpisům," říká Fuksa. Auto má mít výkon přes 500 koní a cenu autor zatím odhaduje na zhruba dva a půl milionu korun. "Teď hledáme investory, kteří by výrobu mohli podpořit," říká Fuksa.
Fuksa a syn, s. r. o.
Při exkurzi po Fuksově dílně se mimoděk vynořují i další projekty, na nichž jeho tým právě pracuje. S bratrem, který má strojařskou dílnu, chce vyrobit solidní minitraktor a na zdi už má oranžové nákresy. Z Británie Fuksa přijal nabídku, aby navrhl díly pro motorku poháněnou elektromotorem.
Motocykly nyní zabírají většinu jeho času. Z uhlíkových vláken, jež se musel naučit zpracovávat kvůli prototypům karoserií, jeho lidé nyní ručně lisují díly na závodní motorky, které si po internetu objednávají nadšenci z šestatřiceti zemí.
Buď se jedná o tuningové díly, u nichž je uhlík nejvíc v módě, nebo o součástky vylepšující funkci stroje.
"My jsme vyzkoušeli hodně výrobců, ale vlastně jedině pan Fuksa a jeho firma to dělají tak, že výrobek lze srovnávat se světovou špičkou," říká Petr Vorlíček, který má se synem závodní stáj pro disciplínu supermoto, což jsou soutěže terénních motorek na silnici.
Už teď se Fuksa snaží pro svou práci získat svého syna, jemuž chce firmu jednou předat. "Nedávno jsem mu říkal: Sašo, ty jsi má největší životní výhra. Další bude, až příští auto postavíme spolu."
