Změny nastartovaly pravicí ovládané krajské úřady i přes odpor Sněmovny a ministerstva zdravotnictví. Znepokojuje to lékaře, dodavatele nemocnic i pacienty.
"Jiná cesta ale není, jde nám o to, abychom se lépe starali o náš majetek, zajistili ekonomickou stabilizaci nemocnic, a tím i odpovídající zdravotní péči všem lidem v kraji," říká náměstek moravskoslezského hejtmana Jiří Veverka.
Odpůrci transformace varují, že změny nastartované v krajích mohou nabourat celý systém zdravotní péče.
"Je tu riziko, že se nemocnice budou privatizovat a noví vlastníci si budou ze zdravotnických služeb vyzobávat jen lukrativní rozinky, zbytek budou omezovat. To by mohlo vést ke zhoršení zdravotní péče v některých místech," tvrdí například poslanec za ČSSD Alfréd Michalík.
Věřitelé také mohou nemocnice jako firmy snáz posílat do konkurzu, takže podle některých odborníků hrozí série nemocničních bankrotů. První fungující nemocnice v zemi ostatně už letos na jaře zkrachovala – šlo o soukromou Nemocnici Bruntál, kterou neposlali do konkurzu její věřitelé, nýbrž noví vlastníci.
Probíhajících změn se bojí i lékaři. Nemocnice v podobě firem nebudou vázány předpisy ministerstva a nemusí se držet stanovených mzdových tabulek. Lékaři se bojí poklesu platů i propouštění. Česká lékařská komora už zveřejnila varování před probíhající "plošnou privatizací" a zítra chtějí její šéfové vysvětlit své stanovisko veřejnosti.
Dlužné miliony
Situaci bedlivě sledují také dodavatelé, jimž nemocnice dluží velké peníze. A v některých krajích zastupitelé rozhodli, že do nových firem vloží jen majetek očištěný od starých dluhů, které nechají na příspěvkových organizacích, pod kterými nemocnice dosud fungovaly.
"Kdyby naše pohledávky zůstaly někde viset a hrozilo by, že nebudou spláceny, důrazně bychom se bránili, mohli bychom i žalovat kraje," varuje ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Pavel Suchý.
Hlavní důvod, proč hejtmani tak razantně vstoupili do systému zdravotnictví, je ekonomická situace nemocnic, které před dvěma lety převzali od státu.
Desítky nemocnic sice hospodaří lépe než v minulosti. Předloňský rok krajská zařízení končila ještě s téměř miliardovou ztrátou, loňský uzavírala se ziskem přes dvě miliardy. Jejich dluhy převyšující 2,3 miliardy korun však klesly jen neznatelně. Doplácejí na to dodavatelé.
"Hospodářské výsledky nemocnic jsou možná lepší, na platební morálce se ale za poslední dva roky nezměnilo nic," říká Jan Šula, manažer firmy Pharmos. Opavské či chrudimské nemocnici jejich tradiční dodavatel léků Alliance UniChem počátkem léta zastavil dodávky. "Naše pohledávky u nemocnic jdou do stamilionů, někde nám faktury proplácejí i déle než za rok," stěžuje si šéf Alliance UniChem Jan Rohrbacher.
I přes obavy však dodavatelé vidí v převodu nemocnic na firmy cestu ze současné krize. "Je to jediné řešení, jak snížit náklady nemocnic," míní Šula.
Šéf Alliance UniChem Rohrbacher však zdůrazňuje, že změna právní formy není všelékem českého zdravotnictví. "Znám nemocnice, které fungují dobře i jako příspěvkové organizace. A znám i prodělečné obchodní firmy," uvádí Rohrbacher.
Nemocnice a. s. příští rok
I přes kritiku odpůrců půjdou změny poměrně rychle: desítky nových obchodních společností v krajích převezmou péči o pacienty většinou začátkem příštího roku.
"Musíme transformaci nemocnic zvládnout rychle, jinak hrozí, že některé kleknou," říká náměstek moravskoslezského hejtmana Jiří Veverka.
Kraje si od transformace slibují hlavně kvalitnější řízení nemocnic. Firmy podle nich mohou lépe motivovat manažery a špičkové specialisty, volněji nakládat s penězi, využívat odpisy na investice, uvolnit mzdovou politiku. Někteří hejtmani neskrývají, že plánují časem také redukci nemocničních služeb, které jsou podle nich v sousedních městech někdy nadbytečné.
I když s kroky krajů ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí, nemá šanci je nijak ovlivnit. "Nemáme žádné prostředky, jak chování krajů ovlivnit. Jedinou možností je nadále pokračovat v jednáních mezi paní ministryní a hejtmany," říká mluvčí Jana Kocová.
