Třiašedesátiletý Hartz se stal personálním ředitelem v říjnu 1993. Hartz sice není v rámci vyšetřování úplatkářské aféry podezřelý, ale rozhodl se odejít, protože byl za fungování personálního oddělení zodpovědný a nechce se zodpovědnosti vyhnout, citovala ho ČTK.
"Představenstvo a dozorčí rada Petru Hartzovi děkují za jeho přínos při rozvoji společnosti v posledních dvanácti letech," uvedla automobilka v tiskové zprávě.
Německá média Hartzovi vyčítala, že představenstvo poskytovalo odborářům příliš velké částky peněz a nedostatečně kontrolovalo jejich využití. Tím si je mělo naklonit při hlasování o kompromisních návrzích
Hartz, který dal také jméno kontroverzním reformám pracovního trhu známé jako Hartz I- Harz IV, odejde s největší pravděpodobností do důchodu. Kdo ho nahradí, zatím není jisté. Povinnosti personálního ředitele zatím převezme šéf automobilky Bernd Pischetsrieder.
Média ale spekulovala o Horstu Neumannovi z představenstva Audi, mluvčím představenstva Wolfsburgu Klausem Dierkesem či vyjednavačem Volkswagenu Josefem-Fidelisem Sennem. Existuje ale i požadavek, aby byl následníkem člověk zvenčí.
Koncern Volkswagen začal šetřit korupční skandál, kvůli kterému už firmu opustil manažer Škody Auto Helmut Schuster, v červenci. Manažer je podezřelý, že bral úplatky. Měl také prostřednictvím nastrčených firem uzavírat zakázky s vlastní firmou, tedy koncernem Volkswagen. - více zde
Z čela závodní rady v souvislosti s aférou odešel i Klaus Volkert (více zde), se kterým Hartz úzce spolupracoval, aby pomohli udržet sto tisíc pracovních míst v koncernu.
