Hlavní nástrahy položil do rozpočtu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Změny nemocenské, sociálních dávek a zákoníku práce, připravené na jeho úřadu, budou znamenat dalších 30 miliard ke státním dluhům ročně navíc.
To už je pro více než 900miliardový balík útrat vlády natolik velké sousto, že s ním raději zatím v návrhu státního rozpočtu nepočítá.
Je totiž sestaven podle již platných zákonů a tyto změny ještě poslanci a senátoři neschválili. Štědré změny v nemocenské a sociálních dávkách by měly podle současných návrhů začít platit v půlce roku.
Tedy v moment, kdy moc přejde na novou vládu. Ta pak bude muset pohlédnout pravdě do očí a vymyslet, kde jinde ušetřit.
"Toto prohloubení deficitu by znamenalo nedodržení závazku České republiky vůči Evropské unii, kdy je pro rok 2007 stanoven deficit 3,3 procenta hrubého domácího produktu," píše se v návrhu rozpočtu, který má MF DNES k dispozici.
Konečným důsledkem by mohlo být i to, že by Česko přišlo o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, varuje ministerstvo financí. Zároveň si ještě dělá naděje, že se zákony při putování Sněmovnou a Senátem podaří upravit.
Paradoxní je, že právě tyto nové zákony týkající se sociálních dávek a nemocenské měly být stavebním kamenem úspor ve veřejných financích. Ale třeba zákon o nemocenské prošel několikerým vylepšením, jehož výsledkem je, že minimálně první dva roky platnosti úsporný nebude. Stejně tak změny v sociálních dávkách.
Z celé reformy tak zbylo jen torzo. Na půli cesty zůstalo zeštíhlení státní správy. Ministerstvo financí sice každý rok navrhne pět až deset tisíc lidí propustit, ale jako bumerangem dostane zpátky od ministrů návrhy, kde všude je potřeba nové lidi přijmout.
Vláda tak dotáhla do konce jen změny v daních, které hlavně v roce 2004 výrazně zvýšila. I díky tomu letos zatím tak dobře hospodaří.
"Sociální oblast stále spolyká téměř polovinu všech vybraných daní. Je to jasný důkaz značného přerozdělování," říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Ani příští rok nebude výjimkou a sociální výdaje spolknou přes polovinu celého rozpočtu. Problém, který nabývá rok do roku na síle, je, že už nezbývá moc peněz na další věci, hlavně investice či na podporu vzdělání a výzkumu.
Do noty tento rok politikům hraje čile rostoucí ekonomika a zisky firem, z nichž plynou státu na daních velké peníze. Vláda má k dispozici daleko více peněz, než původně čekala. Podle pravidel Evropské unie by je měla použít právě na snížení dluhů. Místo toho jdou na větší utrácení.
Česko tak příští rok překročí Unií schválené stropy výdajů o 24 miliard korun. Potichu spoléhá na to, že Brusel bude zajímat hlavně schodek. A ten se ještě letos určitě podaří.
