"V našem případě zvyšují platový průměr největší zaměstnavatelé, jako Mostecká uhelná, Chemopetrol a Česká rafinérská," říká Jaroslav Kunc, hlavní statistik z mosteckého úřadu práce.
"Firmám se daří lépe, snáze vyvážejí, a hlavně už tolik nepropouštějí." Podle něj hodně lidí z regionu dojíždí do Loun a na Chomutovsko, kde je spousta zaměstnavatelů v průmyslových zónách.
Ale i na Mostecko nově přicházejí investoři z jiných oborů, než je těžký průmysl. Příkladem je Gumotex Automotive, dcera břeclavského Gumotexu, která vyrábí hlavové podpěrky do aut, Strojtex nebo potravinářská společnost Milktrade.
"Ještě jich ale není dost," říká Kunc. V evidenci mosteckého úřadu práce je bezmála 15 tisíc lidí, ale o 500 méně než ve stejnou dobu vloni.
Mostecko není v platech výjimkou. I Karvinsko, které mu s 19procentní nezaměstnaností na žebříčku sekunduje, platí ty, kdo práci najdou, relativně dobře.
Ve čtyřletém srovnání průměrných výdělků v někdejších 76 okresech se umístilo dokonce mezi skokany na jedenáctém místě. Průměrný plat stoupl o 4400 korun, na 15 700. Není se co divit, doly musely připlatit, aby našly lidi ochotné pracovat pod zemí. Průměrný hrubý měsíční plat horníka převyšuje 23 tisíc korun.
I Ostravsko, dřívější ocelové srdce republiky s nezaměstnaností přes 15 procent, má pro ty, kdo práci mají, nadprůměrné mzdy blížící se 19 tisícům korun. Hutní kolosy a železárny loni s rostoucí poptávkou po oceli inkasovaly velké zisky, a i když letos se loňský úspěch neopakuje, nepropouštějí a nestrádají.
V těchto okresech hodně lidí ví, co je to dostat vyhazov. Mnoho firem, na kterých stál socialistický průmysl, v posledních letech propouštělo. Jen nově příchozí investoři nyní mění mapu bohatství Čechů.
Praha má jasné prvenství. Je to však dáno i tím, že průměrný plat se přiřazuje k sídlu společnosti, a ne k místu, kde bydlí její zaměstnanci. S příchodem investorů se zvedly platy významně také na Jihlavsku, v Plzni, na Berounsku a Pardubicku, často zásluhou průmyslových zón. V těchto regionech platí, že průměrně dostanou zaměstnanci s každým rokem o tisícikorunu víc.
"Je pravda, že máme dobré mzdy. V průměru bez započtení manažerských pozic je to letos 24 400 korun," říká Sabina Pyskatá, mluvčí jihlavského Bosch Diesel. Ten je s 6200 lidmi největším zaměstnavatelem na Vysočině a průměrný jihlavský plat převyšuje o sedm tisíc. I proto bez obav zveřejní průměrný plat, ač to bylo dříve tabu.
Na chvostu mzdového žebříčku jsou zejména tři regiony, kde jsou nejnižší platy všeobecně a za poslední čtyři roky navíc stoupaly nejpomaleji.Je to Jesenicko, Písecko a zemědělské Hodonínsko.
Jedním z důvodů, který vysvětluje například nízké výdělky na Jesenicku, je nízká vzdělanost lidí bez práce. V evidenci jesenického úřadu práce je osmdesát procent lidí jen se základní školou. A ti, kdo z Jesenicka odjedou na studia, se už zpátky nevracejí.
V budoucnosti z chudého žebříčku možná vypadne Písecko. To si slibuje zlepšení od své průmyslové zóny, která se už letos zaplnila.
