Při hlasování ve výboru pro vnitřní trh Evropského parlamentu se do návrhu směrnice o uvolnění trhu služeb vrátilo takzvané pravidlo země původu.
To umožní instalatérovi, kuchařce, učiteli v autoškole či pekaři odjet třeba do Německa a tam si zřídit živnost na základě osvědčení získaných v Česku.
Konec papírování
"Je skvělé, že se to podařilo, tím získala směrnice opět svůj původní smysl," řekla místopředsedkyně výboru a česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová.
Zjednodušení pravidel by pomohlo například elektrikáři Jiřímu Zárybnickému z Liberecka. Do německé Žitavy to má pět kilometrů, do Liberce čtyřikrát dále. Rád by proto pronikl na blízký německý trh, což mu stávající směrnice EU nedovolují.
"Mám sice v Čechách práce dost, ale dělat v Německu by bylo určitě výhodnější. Tedy pokud by to šlo legálně," říká Zárybnický.
Osud směrnice však ještě není zdaleka zpečetěn. Roithová se domnívá, že se jej při jednání na zasedání ve Štrasburku v lednu podaří v této podobě schválit. Hlasování ve výboru podle ní podává obrázek o poměru sil v parlamentu, kde mají většinu konzervativně-liberální proudy a ty návrh podporují.
Česká cesta za hranice
Mezitím někteří čeští živnostníci nechtějí čekat a nacházejí cestu, jak do zahraničí proniknout byrokratickým překážkám navzdory.
Karel Endler, majitel pekárny Enita z Hrádku nad Nisou, včera začal prodávat své rohlíky a chléb v Žitavě. Musel si však najít prostředníka, protože by jinak musel najmout jen německé zaměstnance a platit jim tamní vyšší mzdy.
"Je to obchod německého zprostředkovatele. Kdybych si tam otevřel prodejnu sám, tamější cechy by mě ukamenovaly," říká Endler. Jeho pečivo je dvakrát až třikrát levnější než od německých výrobců.
Levnější než Němci jsou také například stavaři. Místní firmy však o Německu momentálně neuvažují.
"Překážkami pro vstup jsou uznání českých živnostenských listů a jiných oprávnění, jazyková bariéra, využívání tuzemských pracovníků pro práci v zahraničí, získávání pracovních povolení či potřeba řešit právní, daňové, účetní a personální odlišnosti," vypočítává obchodní ředitel stavební firmy Syner Roman Lochman.
Firma místo Německa raději expanduje na Slovensko, kde je administrativa jednodušší.
Právě strach z toho, že Češi a Moravané svými cenami převálcují třeba německé podnikatele, je jedním z hlavních argumentů odpůrců uvolnění trhu služeb.
Například v Žitavě - přes hranici od Endlerova Hrádku nad Nisou - je čtvrtina lidí nezaměstnaných a příchodem levných českých živnostníků by se počty lidí bez práce patrně zvýšily.
Ne vždy však Češi mohou uspět jen s nižší cenou. "Němci jsou od podnikatelů zvyklí na lepší přístup, chtějí patřičný servis," říká místostarostka Hrádku Hedvika Zimmermannová.
Miliardy pro Česko
Schválení směrnice v parlamentu však ještě nestačí, poslední slovo budou mít členské země. A souhlasit musí všech pětadvacet vlád včetně Německa a Francie, která už na posun v europarlamentu reagovala popudlivě.
Navíc příští pololetí bude Unii předsedat Rakousko, kde panuje proti liberalizaci služeb nechuť.
Pro nové členské země včetně Česka je úplné uvolnění trhu se službami zásadně důležité. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu, by v takovém případě česká ekonomika vzrostla až o dvě procenta, což odpovídá 24 až 50 miliardám korun.
Příznivcem je i Evropská komise, podle které služby přinášejí až sedmdesát procent bohatství Unie. Předseda komise José Barroso opakovaně zdůrazňuje, že odstranění překážek povede k obrovskému rozmachu tohoto trhu a podnítí zaměstnanost i hospodářský růst v Evropě.
