Celková výše rozpočtu bude 862,3 miliardy eur, tedy 1,045 % národního důchodu EU.
Cestu k dohodě otevřel britský ústupek týkající se rozpočtové slevy, kterou si nárokují už od dob Margaret Thatcherové, od roku 1984. Ročně totiž získávají zhruba pět miliard eur z rozpočtu zpět.
Britský premiér Tony Blair přistoupil na zkrácení této slevy. Během sedmi let se sníží celkem o 10,5 miliardy eur (původní návrh zněl jen na osm miliard). Tyto dodatečné peníze získají chudší členské státy, především z východu Evropy.
Česká republika může podle premiéra Jiřího Paroubka z unijní pokladny získat až 93 miliard korun ročně v čisté podobě, tedy po odečtení vlastních příspěvků.
„Dosažená dohoda pomůže Evropě pohnout se kupředu,“ řekl Blair na tiskové konferenci v časných ranních hodinách.
Výměnou za své ústupky získala Británie příslib celkové reformy evropských výdajů v letech 2008 až 2009. To podle Blaira vytváří příležitost k modernizaci rozpočtu včetně zemědělských dotací, které v současnosti představují 43 procent unijních výdajů.
Předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso konstatoval, že si Unie nalezením dohody zachránila svůj kredit před veřejností. A to i přesto, že on sám původně prosazoval o něco vyšší rozpočet. „Jaký by to byl signál veřejnému mínění, kdybychom se nedokázali na rozpočtu dohodnout?“ ptal se Barroso.
Případný krach jednání by postihl především desítku nových členských zemí. V tom případě by totiž Unie musela od roku 2007 hospodařit podle rozpočtového provizoria, tedy pravidel platných pro rok 2006. A ta pro chudší země počítají s mnohem menšími fondy.
Francouzský prezident Jacques Chirac přivítal kompromis jako „dobrou dohodu pro Evropu“ a ocenil Blairovu politickou odvahu, s jakou se vzdal většího dílu britské slevy.
Blair ovšem musel vzápětí čelit kritice z řad euroskeptických britských novinářů. Ti ho obvinili z obětování miliard od daňových poplatníků, aniž by získal jakoukoli garanci od Francie týkající se škrtů v agrárních dotacích.
Účastníci summitu oceňovali i klíčovou úlohu německé kancléřky Angely Merkelové. „Merkelová měla nesmírně pozitivní vliv na jednání,“ řekl dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Ocenil její zprostředkování při jednání s Francií i s Polskem a „velkou pružnost, když došlo na celkový strop výdajů“.
Německo je největším přispěvatelem do EU a ponese největší díl dodatečných nákladů. To si uvědomil i polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz. „Merkelová dala v poslední minutě dodatečných 100 milionů eur Polsku, což bylo krásné a úžasné gesto solidarity,“ uvedl.
Dohodu členských zemí o finanční perspektivě ještě musí potvrdit Evropský parlament.
