„Zákon vracím Sněmovně z důvodů systémových. Nejde jen o lyžařské vleky, vlekaře a lyžaře. Jde o nesouhlas se snahou téměř každou lidskou činnost podrobit státní regulaci. Jde o nesouhlas s představami, že regulací, byrokracií, administrativou a kontrolou všeho druhu dosáhneme lepší kvality lidského života,“ uvedl prezident v odůvodnění.
Zákon podrobuje lyžařské vleky a lanovky regulovanému režimu zákona o drahách. Provozování vleků se navíc stává živností vázanou, pro kterou se předepisuje odborné vzdělání a konkrétní požadavky na odbornou způsobilost.
„To v případě – zejména malých a středních – lyžařských vleků není nutné. Může to vést i ke zbytečnému zániku značného počtu zejména malých vleků, které až dosud fungovaly bezproblémově a které nikoho neohrožovaly. Přispívaly k rekreačnímu využití hor a byly přínosem pro ekonomické aktivity ve své blízkosti,“ uvedl Klaus.
S přeřazením živností u provozovatelů vleků a lanovek mezi živnosti vázané nesouhlasila ani vláda ve svém stanovisku, ani Senát.
„Novela zákona vychází z představy, že vše, co není regulováno, kontrolováno a preventivně svazováno či sešněrováváno, je podezřelé. Vymlouvat se na bezpečnost uživatelů vleků a lanovek není oprávněné. Proto tento zákon vracím,“ uzavřel prezident.
Proti návrhu senátorů ponechat provoz vleků v živnosti volné se ve Sněmovně postavil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). „Mohli bychom vyloučit prodavače párků někde u rybníka, kteří by v zimě provozovali vlek,“ řekl.
V Česku je asi tisíc lyžařských vleků, které během sezony přepraví přes 50 milionů lidí. Svaz provozovatelů lanovek a lyžařských vleků sám informoval o nedobrém technickém stavu některých vleků, nedostatečných prohlídkách a zanedbávání péče o tažná lana.
Podle přijaté novely budou muset provozovatelé lyžařských vleků do 16 měsíců ode dne účinnosti novely také požádat Drážní úřad o vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení. O změnu živnosti budou muset vlekaři požádat do deseti měsíců od účinnosti zákona.
