Co považujete za největší přínos vlády?

David Marek, Patria: Částečně vláda přispěla k hospodářskému růstu. Konkrétně lze z pozitivních kroků vlády jmenovat především snížení daně z příjmu právnických osob a nový zákon o konkurzu.

Pavel Sobíšek, HVB Bank: Největším přínosem je, že se vláda nepostavila do cesty přirozenému rozvoji podnikání soukromého sektoru. Stížnosti podnikatelů na vládu jsou ve většině ohledů oprávněné, ale situace nebyla tak dramatická, aby vzala lidem chuť podnikat.

Helena Horská, Raiffeisenbank: V závěru svého funkčního období dala větší slovo "umírněným"reformistům viz Sobotka a Jahn, kteří se zasloužili o několik pozitivních změn: krocení růstu mandatorních výdajů, mírné škrty v rozpočtech, zjednodušení zápisu do obchodního rejstříku, změna konkurzního zákona.

David Navrátil, Česká spořitelna: Investiční pobídky, které přilákaly zahraniční investory a kteří stojí za současným rychlým růstem sazeb. Otázkou je, zda struktura příchozích podnikatelů je pro českou ekonomiku vhodná a zda vysoké pobídky nejsou příliš velkou cenou za růst HDP (který navíc neodpovídá tomu, jak roste životní úroveň

Jan Procházka, Cyrrus: Makroekonomické zákonitosti jsou poměrně jednoduché, a proto i mé hodnocení vlád ČSSD v daných letech bude krátké. Za největší politicko - ekonomický úspěch považuji přivedení země do struktur EU a odstranění bariér bránících (zatím jen) volnému pohybu zboží. Ostatní úspěchy na bázi čísel již zařídili spotřebitelé a podniky. Ti se velice rychle naučili těchto nových výhod užívat. Tento fakt sám vylepšil většinu makroekonomických ukazatelů poslední doby (např. HDP, obchodní bilanci)Pozitivně také hodnotím posun ke kterému došel CzechInvest, ač v prvotním stádiu vývoje do České republiky přitahoval zejména průmyslové výrobny (TPSA, Hyundai, LG Display, Flextronics), nyní sleduji příjemný posun v investičních pobídkách firem nabízejících práci s vyšší přidanou hodnotou (Technologická centra v Brně, IBM, možná Google atd.). Za úspěch považuji i některé privatizace z této periody - mimořádný přínos měla privatizace Českého Telecomu do rukou španělské Telefóniky, částečný úspěch byl i prodej státního podílu Transgasu do rukou německého RWE, i když načasování celé transakce před boomem odvětví utilit bylo mírně nešťastné.

Co se naopak vládě nepovedlo?

David Marek, Patria: Za neúspěch lze označit vývoj nezaměstnanosti. V průběhu posledních čtyř let se zvýšila nejen celková nezaměstnanost, ale především dlouhodobá nezaměstnanost. Jako neúspěch lze hodnotit i nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů. Při rychlém růstu ekonomiky v posledních dvou letech, mohl být výsledek mnohem příznivější.

Pavel Sobíšek, HVB Bank: Vláda neprovedla žádné dlouhodobé ekonomické reformy. Potřeba reforem penzí, zdravotnictví, trhu práce, sociálních dávek byla zdánlivě utlumena dobrou ekonomickou situací. Laxní přístup k reformám se ovšem vymstí v době, kdy hospodářský růst zeslábne.

Helena Horská, Raiffeisenbank: Omezit mandatorní výdaje, motivovat lidi k hledání práce a omezit zneužívání sociálního systému, připravit plán důchodové reformy, systematicky řešit problém zdravotnictví, vymýtit korupci.

David Navrátil, Česká spořitelna: Díky štědrému sociálnímu systému se nepodařilo snížit nezaměstnanost: ekonomika roste o 6 procent, ale nezaměstnanost klesá jen o půl procentního bodu. Dle ČSÚ vloni vzrostla zaměstnanost o 52 tisíc lidí, statistiky zároveň ukazují, že počet zaměstnaných cizinců se zvýšil o 44 tísíc.

Jan Procházka, Cyrrus: Mezi hlavní neúspěchy řadím komplikovanou daňovou soustavu, na jejíž bázi bují i zbytečná byrokracie, nízkou produktivitu práce a zejména chybějící odvahu k potřebným reformám. Aktuální daňová soustava neodpovídá otevřenosti naší ekonomiky, a i přes postupné snižování jednotlivých daní, nás celková daňová kvóta řadí mezi země s nejvyšší zdaněním. Produktivita práce příliš nestoupá i přes mimořádný růst ekonomiky, nikterak výrazně ji nezrychlí ani dle mého názoru téměř nesmyslná novela Zákoníku práce. A tím opravdu největším problémem je chybějící penzijní, zdravotní a sociální reforma. I přesto, že jsou tato opatření nákladná a politicky bolestivá, všichni naši sousedi již na tuto cestu nastoupili, zatímco vlády ČSSD jen konzervují nynější nevhodný stav. Problémem, a to i přesto, že byl očekávaný, je pokračující zadlužování. V oblasti veřejného dluhu, který mimořádně stoupl na téměř 40 procent však dramatický problém nevidím. Zadlužení Slovinska je přes 70 procent Slovenska přes 60 procent a např. Polska 44 procent. Nejhůře v našem sektoru na tom jsou Maďaři, kteří mají fiskální problémy a jejich dluh činí téměř 80 procnet. Naše ekonomika je dosti otevřená, a proto dluh pod úrovní 40 procent neznamená velký problém.

Na co vláda vliv neměla?

David Marek, Patria: Kromě počasí to není jednoduché určit. V ekonomice souvisí vše se vším, takže v posledku hospodářská politika vlády ovlivňuje třeba i kurz koruny. 

Pavel Sobíšek, HVB Bank: Institucionální rámec nedoznal viditelného zlepšení. Soudy a katastry nemovitostí jsou stejně pomalé, na úřadech se podnikatelé stále setkávají s korupcí, šedá ekonomika kvete.

Helena Horská, Raiffeisenbank: Vláda nevyužila veškerých možností, které jí dal nečekaně rychlý růst ekonomiky. Zvolila, snad z pohodlnosti, cestu nejmenšího odporu. Nechala se prostě unášet proudem růstu směrem k vyšším rozpočtovým příjmům, aniž by zároveň usilovala o snížení tonáže lodi (snížení vládních výdajů). Příznivý vývoj ekonomiky byl opět nevyužit k přípravě finančně náročných reforem důchodového systému. Tato vláda také "deformovala" vývoj mezd v ČR, neboť růst mezd ve státní správě místy překonával růst v soukromém sektoru, takže státní správa byla zdrojem mzdové nákazy, které se soukromý sektor musel přizpůsobovat. Škody, které by jinak tato nezodpovědná strategie způsobila, byly naštěstí minimální a to díky souběhu růstu mezd s růstem produktivity práce. Její do důsledku nepromyšlená strategie zrychlení privatizace způsobila dramatické posílení koruny, které si vyžádalo dodatečné zásahy centrální banky.

David Navrátil, Česká spořitelna: Vláda má menší nebo větší vliv na všechny makroekonomické veličiny: i na inflaci (deregulace) či kurz eura (přímé zahraniční investice).

Jan Procházka, Cyrrus: V první dvou odpovědích se dotýkám i této otázky, vstupem do EU se mimořádně dobře "rozjela" obchodní výměna mezi ČR a Evropou, právě tento faktor pomohl většině makroekonomických ukazatelů k vylepšení, nejvíce je to vidět na Obchodní bilanci, růstu HDP a posilování české měny.